Psanci (Skyrim Fan-fiction)

Kapitola 2.

Ronan, Triss, Loar, Auris a Ghaara. Pět psanců. Pět postrachů. Kráčí lesy a stezkami, aby se dostali za svou svobodou. „Hele... ty tam." pošeptával Ronan. „Psst. No! Ty! Nedělej, že mě neslyšíš." snažil se upoutat Aurisovu pozornost. „No tak, pojď sem! Zapomněl jsem, jak se jmenuješ. Hmm? Říkal to ten, Imperiál, ale nemůžu si vzpomenout. No tak, kamaráde!" nepřestával Ronan. „Jméno je k ničemu. Musíme uniknout lovcům, neb oni za námi půjdou." opáčil Auris. „Cože? Skoro ti nerozumím. Podívej, chtěl jsem ti jen... jen poděkovat. Za záchranu krku, a... tak... však víš. Díky. Snad ti to někdy oplatím." Auris se pousmál. „Nelam si s tím hlavu. Všichni jsme něčí dlužníci." odvětil. Ronan paladina vůbec nechápal. „Hele... psst... Ghaara, že?" obrátil svou pozornost na Khajiitskou slečnu. Ghaara si jen povzdychla. „Nevíš, co to s ním je? Mluví tak divně. Jakoby uvíznul ve druhym věku." Ronan nedokázal sklapnout. Už od dětství byl upovídané dítě. „Pokud se mu to líbí, ať si tak klidně mluví. Hlavně když nám pomůže vypadnout z týhle rozvrácený země." podotkla Triss, kterou už též unavovalo Ronanovo neustálé mluvení. Auris, který šel v čele celé skupiny, zvedl ruku a udělal gesto značící souhlas s Triss. Ronan se trochu zamračil a zpomalil. Dostal se na konec, kde úplně v zadu asi až deset metrů za Aurisem šel Loar. „Hele... ehh... já..." začínal opět Ronan. „Koukni, chci se omluvit, za to na tom povozu. Víš, trochu..." odmlčel se, čekal, že Loar něco řekne. Loar však opět, jakoby jej nevnímal. Kráčel dál se sklopenou hlavou, staženou kápí, ale nastraženýma ušima. „Každopádně, promiň." dořekl Ronan a raději se opět vrátil do středu skupiny, neboť si uvědomil, že s takovýmto Argonianem se toho příliš nenamluví. „Víš, on tě poslouchá... ačkoliv se to tak třeba nezdá." nahodila konverzaci pro změnu Triss. „Je sice nepředvídatelnej... ale to díky tomu, že netráví příliš času mluvením, jako spíš posloucháním." ztišila trochu hlas, aby ji slyšel jen Ronan. Nejspíš si ani neuvědomila, že to je z toho důvodu, že jí přijde Loar atraktivní, a proto mu nechtěla otevřeně skládat poklony. Ronan to však pochopil ofensivně a odvětil: „Co tím chceš říct? Myslíš, že moc mluvím?" Triss chvíli nad odpovědí přemýšlela, ale pak se rozhodla a náhodou se pro stejnou odpověď rozhodli i ostatní, takže všichni najednou řekli Ronanovi přímo do tváře „Ano." Ronan se zalknul. Jistě, možná přímo takovou odpověď čekal, ale rozhodně ne od všech svých nových přátel najednou, a navíc s takovou dávkou. Zaskočilo ho to. Krapet zesmutněl a přišlo mu, že mají pravdu, což vskutku měli. Raději umlknul a další hodinu neřekl jediné slovo.

Triss už si o něj dělala obavy. „No tak... Ronane. Přece sis to tak nevzal, ne?" zeptala se opatrně, aby mu neublížila ještě víc. Bohužel přesně to udělala, a tak Ronan zrychlil a vydal se stále mlčky do čela skupiny, předběhl Aurise a držel se dobrých pět metrů před ním, kde konečně opět zpomalil. „Teď jsi ho urazila." rýpla do elfky s úsměvem Ghaara. „Ten, co si myslí, že vše vidí, je nejčastěji člověk slepý." podotkl Auris. „Eeh... dobře, tomu jsem nerozuměla ani já. Co?" znejistěla Triss. „Nikdy si nevšiml, že moc kecá." řekl Loar, který se nenápadně přiblížil bez povšimnutí ostatních. Triss se až poněkud vylekala. „Jsi v tom vážně dobrej!" okřikla Loara. „Vyděsil jsem tě?" „Víš, neřekla bych, že to bylo přímo tím..." pískla Ghaara a přesunula se od obou dvou více dopředu k Aurisovi a Ronanovi, přičemž šťouchla do Triss aby ji postrčila a Argonian ji chytil. Triss zrudla a vrhla po Ghaaře nelítostný pohled. Ghaara se však jen rošťácky usmála a otočila se zpět dopředu, kde navázala konverzaci s Aurisem. „Smím s tebou hovořit?" zeptala se opatrně. Auris přikývl. „Máš zajímavý způsob sdílení myšlenek. Co tě vede ke způsobu tvé mluvy?" Ghaara prolomila ledy. Mezitím si v zadu povídali Triss a Loar. „Takže..." začala Triss. „Takže..." opáčil Argonian. „Chtěl by sis... o něčem povídat?" „A o čem?" odsekl Loar. Triss měla pocit, že si nebude schopna povídat s někým tak fascinujícím, jako je on. Přišlo jí, že vše co dělá, je pro něj špatně. Nebylo to pro ni příjemné. Zasekla se. Loar viděl, že ji nejspíš vyvedl z míry. Také se kolem Triss cítil nesvůj, ale neměl v plánu to jakkoliv řešit. Zkrátka je vždy připraven na nejhorší.