Psanci (Skyrim Fan-fiction)

Kapitola 8.

„Už je ti líp?" zeptala se Triss. Loar se uchechtl: „To bylo už před půl hodinou." Oba se usmáli. „Hele, taková otázka." prohodil Ronan. „Vím, že jsme na cestě do Morthalu... a Markarth je ještě daleko... ale... půjdeme tam teda?" „Musíme..." odpověděl Loar. „Hranice Skyrimu jsou převážně hory. Do High Rocku i Hammerfellu se musí skrz tunely... v Markarthu." „Nebo přes Cyrodiil... což je ovšem tabu." dodala Ghaara. „Přesně." Loar kývl hlavou. „Trpasličíma tunelama?" zeptal se nervózně Redguard. Ostatní na něj nejistě pohlédli. „Co... vlkouš má nahnáno?" rýpl si Argonian. Ronan na něj hodil vražedný pohled a pokračoval: „Byli jste tam někdy? V ruinách? Víte jak je to tam nebezpečný??" „Hromada chaurů, sem tam falmeři a pavouci. To zvládneme." prohlásila hrdě Triss. „Nejen živí pavouci. Dwemerští též. I centurioni." objasňoval Auris. „To pořád není to nejhorší." ozvala se Ghaara. Všichni na ni hodili zvídavý pohled. „Nejhorší jsou dwemerský pasti. Mechanismy a nástroje jaký si nedokážete představit. Plamenný víry a točící se čepele. Otrávený šipky zajištěný kódama, který rozluští málokdo. A při jakýkoliv chybě může hrozit i zničení celýho města. S pavoukama a centurionama se dá vypořádat. Ale jak chcete bojovat s něčím, o čem nevíte?" vysvětlovala děsivě. „A ty se tam vyznáš? Je to propletená síť chodeb a místností!" stěžoval si znovu Ronan. „Jakože částečně jo. Cestu bych snad najít zvládla. Ale... už mě napadlo, že..." „Že?" podpořila Ghaaru Triss. „Možná je to ten důvod, proč se chtějí sejít." Všichni si vyměnili pohledy. „Jakože nám chtějí pomoct?" zeptal se poměrně pobaveně Loar, načež Khajiitská zlodějka jen nervózně kývla. Všichni včetně Aurise vybuchli smíchy. Ghaara se jen pod srstí začervenala, poté však vykročila před ostatní. Ronan se přestal smát jako první a vyběhl za ní.
„Notak, Ghaaruš." prohodil, zatímco ji jen popadal za rameno. Ta se však na místě zastavila. „Jak... jsi mi to... řekl?" řekla velice klidně a potichu, zatímco pomalu otáčela hlavu směrem k ruce na svém rameni. „Ghaa... ruš?" Poslední kapka.

Ronan vykřikl bolestí a ostatní se přestali smát. „Aaaargh! Proč?!" vydal ze sebe, zatímco se snažil z ruky vytáhnout Ghaařinu. „Prošlo to skrz!! Proč?!" vykřikl při pohledu na drápy a dokonce i prsty vycházející z jeho předloktí. Ostatní je doběhli. Ghaara jen škubnutím vytrhla ruku a Ronan se složil na zem. Když otevřel oči, slyšel jen svištění vzduchem a pronikavou bolest poblíž děr v ruce. A jakmile se tam podíval, pochopil proč ta bolest byla pronikavá a proč nenávidí ten pekelný zvuk. „Já... jsem... Ghaara... to si zapamatuj!" zasyčela, zatímco si nandavala luk zpět na záda. Pak se jen otočila a vyběhla mezi stromy. Triss si s Aurisem klekla k Ronanovi. Loar procedil skrz zuby: „Jdu za ní.", a vyběhl. „Vytáhni to!" syčel Redguard, zatímco se Auris snažil popadnout šíp zaražený až do země. Triss ihned po vytažení začala sesílat léčivá kouzla. „Co to mělo být?" zeptala se. Ronan jen bolestně vrtěl hlavou. „Myslím, že ji zle oslovil. Čest je důležitá." „Ale tohle?" vyhrkla. Rány se pomalu začaly zacelovat.
Loar mezitím dohnal Ghaaru. „Co ti je?" Ačkoliv se zeptal opatrně, stejně to přehnal. „Co mi je?! Je mi to, že nejsem týmovej hráč! Je mi to, že jsem samotář, jsem zatracená zlodějka! Nesnáším dlouhodobou společnost, pracuju sama! Nejsem zvyklá na bandu břídilů, co se mi drží za zadkem! Nesnáším dohled! Chci... chci si prostě dělat to, co chci. To mi je!" zavalila Argoniana salvou informací. Pak se jen otočila a pokračovala dál. „Myslíš, že já to mám jinak?" vysoukal ze sebe Loar. Ghaara se jen zastavila a znovu se ohlédla přes rameno. „Myslíš, že mě to baví? Jsem vrah! Zabíjím lidi pro peníze. Taky jsem samotář! To my všichni! A Císařství to ví! Proto musíme spolupracovat." „To já vím. Ale... už na to prostě nemám." vykročila znovu. Loar už za ní ani nechodil. „Auris potřebuje pomoct." zvolal jen. Ghaaru to opět zastavilo. „Udělej pro něj něco. Jdi do Morthalu. A najdi tam Faliona. Můžeš jít sama, ale... počkej tam na nás. Potřebuje tě. Ostatní věci se dořeší pak. Slib mi to." požádal ji. Vedle hlavy do stromu se mu však jen zarazil šíp a Ghaara zmizela ve stínech. Mohl ji pronásledovat, ale raději jen popadl šíp a utíkal zpět. Doběhl zrovna, když se Ronanovy rány úplně vytratily. Přestal sebou škubat a posadil se. „To bylo drsný." utrousil a prohlížel si zahojenou ruku. „Jsi pako." prohodil Loar s šupinatým úsměvem. „Tak co?" zeptala se Triss. Loar jen pokrčil rameny a odpověděl: „Počká na nás. Jen potřebuje být sama." Všichni na něj pohlédli, zatímco byl Ronan zvedán ze země. „Asi to na ni přišlo." utrousil však, takže všichni znovu vrátili zrak na Redguarda. „Co jako?" zeptal se Loar. „Však víš. Její dny." Každý na něj jen nevěřícně hleděl. Až Triss se probrala jako první a uštědřila Ronanovi pevný pravý hák přímo do obličeje. „Ou! Za co to bylo?" zeptal se naivně. Ostatní se jen zvedli a znovu vykročili do Morthalu.