Werewolf(s)

14. nevím kam jsem šel

Sammy
Mamka povídala, jak je neskutečně ráda, že jsem šťastný... já slzel z jejího monologu jako malé dítě...
"Já tomu pořád nevěřím... můj syn a alpha...„
Byla z celého mého vztahu s Danielem stejně vedle jako já... Ale její úsměv byl tak... ustaraný...
"Nevypadáš moc šťastně...„
Řekl jsem jí trochu zklamaně.
Podívala se mi do očí, takovým smutným a starostlivým pohledem...
"Já jenom... je to alpha zlatíčko... Sám víš co... Co to znamená.... Ty si kluk. Alphův Účel je mít potomka...„
Lhal bych kdybych řekl, že jsem nad tímhle nepřemýšlel...
"Já vím...ale jsme spolu sotva den...„
"Ty víš, že alphy se pokaždé zamilují na celý život... Jsou jako hrdličky...„
Můj pohled trochu sklesl. Věděl jsem to. Jenom jsem nad tím v momentě mýho vyznání nepřemýšlel...kdo by taky jo?
"Já vím mami.„
Řekl jsem přímě, bez zaváhání.
"Samozřejmě že ti nechci šlapat po štěstí..„
Dotkla se mojí ruky tou její.
"Jenom nechci aby se ti něco stalo...„
"Já to chápu...„
"Opravdu jsem za tebe šťastná, vážně jsem... „
"V pohodě mami... Já se nezlobím.„
Usmál jsem se na ní a vstal ze židle. Objal jsem ji pevně a ona mě nazpět.
"Jsem na tebe hrdá... A mám tě ráda... Co já bych bez tebe dělala.„
Uchechtl jsem se... Ne proto, že by mi to připadalo vtipné... mám svojí mamku strašně rád... Porodila mě,starala se o mě, chránila mě..jak bych nemohl?
"Já tebe taky mamí...„
Odtrhl jsem se z objetí a usmál se.
"Půjdu už do školy,nebo přijdu pozdě.„
"Samozřejmě... Spěchej za svým příteleeem.„
Zasmála se, když zrovna srkala kávu. Zasmál jsem se s ní,i když jsem se červenal. Ale vážně jsem spěchal kvůli Danielovy... Kvůli včerejšímu ántré jsem si to ani neuvědomil. Vzal jsem si tašku, rozloučil se s mamkou a rychlím krokem šel za kate a simonem.
"Čauky sammy! Co ta rychlá chůze,to ses na nás tak těšil?„
Zažertovala Kate sebevědomě.
"Jooo strašně jsem se na vás těšil, kamarádi moji...„
Odpověděl jsem sarkasticky.
"Máš nějakou dobrou náladu dneska.„
Zeptal se Simon s podezřívavým obličejem.
"Jop, dobře jsem se vyspal,tak jdeme!„
Řekl jsem dobrodružně a vyšel jsem, spíš vyběhl, směrem ke škole. Kate a Simon mě dohnali jen tak tak,oba dva se zmatenýma ksychtama. Když jsme došli ke škole, bušilo mi srdce z toho , když jsem si představil že za chvíli uvidím Daniela...

Daniel
Ráno bylo nudný, normální rutina. Celou dobu jsem myslel na Sammyho... Těším se až ho zase uvidím. Vzal jsem si věci a odešel z domu. Cesta nebyla nějak extra dlouhá. Asi jsem propásl kate, Simona a svého kluka, protože jsem je během cesty nezahlídl. Ve škole jsem jen tak stál u skříněk a čekal...a dočkal se, přišla mě známá parta. Když jsem zahlédl sammyho, malém jsem se rozeběhl. Ale naštěstí jsem se zkrotil a pomalu šel blíž k nim.
"Ahoj.„
Řekl jsem sammymu s tím největším úsměvem.
"Ahoj„
Odpověděl mi a při tom se mi koukal do očí. Taky se kouzelně usmíval... Ten jeho úsměv mě hypnotizoval...
"Nazdárek!„
Vyhrkla Kate a já se sammym jsme se otřepali. Nevím jestli jim o nás říkal...ale pokud jim věří sammy , já taky.
"Ehh... a-asi půjdeme do třídy...„
Řekl sammy trochu nervózně a během toho se na mě usmíval.
"Však máme ještě 10 minut.„
Oznámil Simon ,ale já a sammy jsme se na sebe dívali jako kdyby jsme si říkali jak se odtud dostat. Takže jim o nás zřejmě neřekl.
"J-joo, ale já si potřebuju odskočit... Jo,jo odskočit...hned jsem zpátky!„
Skoro bych mohl říct, že od nás utekl.
"Jo já potřebuju taky... uvidíme se ve třídě.„
Rozloučil jsem se s Kate a Simonem, kteří vypadali trochu zmateně... Šel jsem pomalu,ale nevěděl jsem kam přesně Sammy šel. Jestli opravdu na záchody nebo někam jinam.
"To bylo trochu divný...„
Kate potvrdila Simonovo tvrzení
"Hm... mám pocit, že se tady něco děje...„
Uchechtla se zlomyslně. Simon obtočil oči v sloup.
"Hlavně se do toho nepleť. Si občas hrozně vlezlá.„
"Ale, já vím že mě máš raaaad.„
Kate zněla opět trochu Zlomyslně a Simon se jenom začervenal.
"T-to je jedno...jdem do tý třídy...„
Až skoro během zmizel z místa směrem ke třídě. Kate se zasmála a následovala ho.

Sammy
Nevím kam jsem šel, ale když jsem viděl, že za mnou jde Daniel, napadlo mě kam jít. Chvíli jsem na něj počkal dokud nebyl přímo u mě.
"Já vím kam jít, pojď.„
Usmál jsem se na něj nejvíc jak to šlo a šel směrem nahoru po schodech. Šel těsně za mnou. Dosli jsme k té opuštěné třídě. Už vím proč je zavřena- z nějakýho důvodu tady nejd topení. A naše škole úplně nemá peníze na to,to opravit nebo zrekonstruovat na něco jinýho. Nevim proč tady nezamknou dveře... teď se mi to ale hodí takže si nestěžuju. Hned jak jsem zavřel dveře, mě Daniel pevně obejmul okolo pasu. Zahihňal jsem se a obtočil mu ruce kolem krku, a objal ho nazpět stejně pevně jako on mě.
"Chyběl si mi... strašně moc...„
Zašeptal mi do ucha a akorát posílil stisk. Zase jsem se zasmál.
"Ty mě taky... Simon a Kate o nás neví, nebyl čas.„
"No... mě by nevadilo kdyby to bylo jenom mezi námi...„
Zapřemýšlel jsem se a zabořil obličej do jeho ramene.
"Mě teda taky ne... Je to docela... hezký.„
Zasmál se a odthl se z obětí, aby se mi podíval do očí.
"Je to vzrušující„
Zasmál se a já se začervenal.
"Danyy.„
Ani jsem si neuvědomil, že jsem mu řekl zdrobnělinu. Trochu jsem sklesl...
"Copak?„
"Promiň že jsem tě tak nazval„
"Prosimtě, můžeš mi říkat jak jen budeš chtít..„
Položil mi ruce na tváře a jemně je pohladil... Já se usmál a zase obmotal svoje ruce kolem jeho krku. Pak jsem se přitáhl a spojil naše rty... On mě políbil na zpět a držel me za pas a u sebe pevně.