Werewolf(s)

13. v mé hlavě

Daniel
Je celkem brzo, ale chci co nejdříve vidět sammyho...
Tak půjdu spát aby už byl zítřek.
Šel jsem se umýt a dolů se rychle najíst.
"Dnes to jídlo nějak hltáš, to se tak moc těšíš do školy?„
"Věř mi nebo ne, ale docela jo.„
Táta se zasmál.
Smál se jako male dítě.
"Tomu se mi nechce věřit.„
Podíval jsem se na něj otráveně.
Sám jsem nad touhle skutečnosti šokovaný ale...
Vážně chci co nejdříve další den a vidět sammyho...
Konečně jsem dojedl večeři a hned běžel nahorů do postele.
Lehl jsem si na bok ,což bývá moje velice příjemná poloha.
Nemohl jsem usnout a pořád se převaloval ze strany na stranu.
Nutil jsem sám sebe, ať co nejrychleji usnu ,ale to bohužel nezabralo.
Nenávidím když nemůžu usnout.
Nebudu počítat ovečky nejsem malej...
V mé hlavě se najednou objevil obraz sammyho.
Přesně to byl důvod mého konečného usnutí.

Sammy
Mamku jsem řádně ošetřil a pomohl jí si lehnout do postele.
Před tím jsem jí udělal něco malého k jídlu a pití.
Celou dobu se omlouvala a dělala, že je v pořádku.
Sám jsem viděl že není...
První patro našeho domu je v tuhle dobu nebezpečný...
Bojím se ,aby nepřišel táta.
Rychle jsem se umyl v koupelně a následně utíkal do pokoje, jejichž dveře jsem zamknul.
To samé jsem udělal u dveří od máminy ložnice.
Táta spává na gauči nebo vůbec není v noci doma...
Nevím co dělá. Zřejmě opýcháva děvky...
Nevím proč s ním máma zůstává...
Šel bych s ní kamkoliv.
Jen co nejdál od tohohle "chlapa".
Neměl jsem už žádnou energii, a tak jsem zalezl do postele.
Bál jsem se noci, a proto jsem si zacpal uši abych nic neslyšel.
Vzhledem k tomu , že už je klid, tak jsem opět začal přemýšlet o Danielovy.
Obraz v mé hlavě, kterým byl daniel, mě uklidňoval.
Také mi pomohl rychle usnout.

Daniel
Ráno 7:14
Konečně ráno.
Takhle rychle jsem snad z postele ještě nikdy nevyskocil.
Až se mi zamotala hlava a málem jsem si rozbil hlavu o topení.
Trochu se uklidni danieli...
Už v prvním okamžiku kdy jsem otevřel oči jsem myslel jen na jedno.
Na sammyho.
Těším se na něj...
Bude to možná trochu divné hned první den ale...
Hlavní je, že bude blízko mě a budu ho mít na očích...
Šel jsem se převléknout do mého obvyklého oděvu.
Neměl jsem vůbec chuť jíst, ale mám hodně času.
V tuhle dobu sammy ještě bude doma.
Takže není kam spěchat.

Sammy
Vzbudil jsem se dost rozlámaný.
Chtělo se mi ještě déle spát a vstát byl dnes nadlidsky úkol.
Naštěstí se mi to nějak povedlo.
Mé dveře byli stále zamčené a tak jsem šel pro klíč, odmekl je a běžel do koupelny.
Udělal jsem vše co normální bytost ráno dělává.
Hned po tom jsem se šel převléknout a koutkem oka se podíval dolů.
Otec bohužel seděl u jídelního stolu.
Mamka připravovala snídani.
Na chvíli jsem se ještě schoval do pokoje dokud jsem neuslyšel prasknutí dveřmi.
Na to jsem zareagoval velmi rychle a běžel dolů.
Sedl jsem si ke stolu a začal jíst.
S mamkou jsme vedli všelijaké konverzace.
Take jsem jí řekl o tom co se stalo včera...
Takhle nadšenou jsem ji ještě neviděl.
Až mě to dovedlo k slzám...

(Dnešní kapitola je hodně nudná co? Zkrátka jsem líná a kreativně jsem trochu vyhořela. No nic, krásný den/noc/ráno/večer/odpoledne :) )