Mors in Vita est, Vita in Morte [HP FF]

plány

Gellertova první myšlenka, když se k němu Albus otočil byla, že ačkoli byl starý, v očích měl stále jakési nezkrotné mladí, jiskřičky jaké se nedaly uhasit.

A hned druhá myšlenka bylo: Kdy se u Ignotuse Albus rozhodl vyměnit svůj elegantní oblek, za něco tak prastarého, jako je čarodějnická róba?

Ale byl to Albus, u něj se koneckonců výstřednosti předpokládaly.

Třetí myšlenku už nikdo nebyl schopný zaznamenat, protože z jedné z kapes Albusovy róby vyběhlo malé stvoření a přítulně se začalo drápat po Gellertovi.

Gellert se ze začátku snažil skrýt vyděšený výraz. Ovšem pak si všiml určitých vzorů barev na tom tvorečkovi a poznal ho. Ukázalo se, že na něj Albus vypustil jeho chupacambru Antonia.

,, To není spravedlivé," prsknul zatímco se pokoušel osvobodit. Albus tam zase jen stál s tím svým nervy drásajícím klidem a nevypadal jakože vnímá. Antonio se stejně po chvíli uklidnil a usadil se svému páníčkovi na rameno, takže si Gellert mohl konečně promluvit se svým drahým ještě-ne-manželem.

,, Tak co ode mě potřebuješ, že si vyvlekl mé staré kosti z útulného domova?" Zeptal se s nevelkým nádechem sarkasmu. Nurmengard totiž byl jeho domov a jeho tělo bylo vskutku unavené stářím. Albus se znovu usmál.

,, Jak víš, Voldemort sílí, už uplynul rok od chvíle kdy získal zpět své tělo a nyní sbírá následovníky. Je nutné ho porazit dříve, než už to nebude možné." Dlouholetý ředitel školy v Bradavicích měl výraz stejný jako obvykle, ovšem Gellert v něm uměl číst - něčeho se bál.

,, Můžeš mi věřit. Co je v plánu?" Léta strávená ve vězení ho asi připravila i o zbytky trpělivosti, ale byl to Albus. Bude bojovat.

,, Potřebuji někoho, kdo by mi chránil záda, cesta za viteály nebude bezpečná a já už jsem starý."

Gellertovi vystřelilo obočí vzhůru. ,, A já určitě ne," odpověděl sarkasticky. ,, ty dva roky jsou ohromný rozdíl."

Albus zavrtěl hlavou a rozesmál se. Což Gellerta potěšilo.

,, Jakkoliv rád se směji, musím tě seznámit s plánem. Jelikož ano, jsme velmi staří, opatřil jsem u svého drahého přítele Nicholase, který je starší než my dva dohromady mimochodem, lektvar mládí. Pomůže nám to v rychlosti našeho pátrání." A podal mu lahvičku.

Gellert mu slušně nabídl přiťuknutí, což bylo přijato. Ťukli si a vypili do dna. Za chvíli proti sobě stáli jako dva mladíci kolem dvacítky a nepokrytě na sebe zírali. Gellert se vzpamatoval jako první a jemně Albusovi připomenul, aby ho konečně seznámil s plány.

Nakonec to nebylo tak strašné. Jediné věci, co by jim mohly doopravdy dělat problémy byly kletby, kterými Voldemort jistojistě zabezpečil části své duše.

------------------------------------

Je to tu.

Poděkuje @N_taly za to, že jsem dnes něco vydala a na příštích pár týdnů zkuste míti trpělivost, Hiera