Dny jsou pořád stejné, jediné co je na nich vždy jiného je počasí. Den za dnem ubíhají jako vteřiny, ale teď ne. Jako vždy když jsme na tomto místě. Sedím v lavici a snažím se marně poslouchat učitelku, která má tak nudný a nezajímavý výklad. Radši bych teď byla doma, ve své posteli, s šálkem čaje, zabalená do deky a koukala na svůj oblíbený seriál nebo četla mou oblíbenou knihu. Ale ono ne, musím sedět ve škole, učit se něco co mě ani nezajímá a nenaplňuje mě to.
"Am, hej Ami."Zatřese se mnou můj spolusedící Niall. Otráveně se na něj podívám, když on mi hlavou naznačuje abych se podívala dopředu. S nezájmem se tam tedy otočím, když vidím vraždící pohled mé učitelky, kterým mě propaluje.
"Slečno Smithová, o čem jsem tady celou půl hodinu mluvila? Povězte mi to."Řekla jejím otráveným hlasem.
"Vy si nepamatujete co jste říkala? Je mi líto, že máte výpadky paměti."Řeknu jí s hranou lítostí, zatímco periferním viděním vidím jak se Niall snaží se nesmát.
"Ale už dost! Toto je tento týden po několikáté! Ihned po hodině zavolám tvým rodičům!" Začne na mě řvát ještě více, mě to ovšem nerozhodí.
"Beru na vědomí."Uchechtnu se a podívám se na Nialla, který je červený jak rajče z toho jak se snaží držet smích v sobě.
~~~~
"A nebudeš mít doma problém?" Zeptá se mě Niall jakmile se dostaneme ven z budovy školy.
"Je to možný, ale tak co už." Zasměju se.
"Mě by rodiče zabili a máma by mi nedávala týden jídlo." Zasměje se také a společně namíříme do ulice kde bydlím.
"Ty pořád jen jíš Horane." Bouchnu ho do ramene.
"Nevydržíš bez toho ani dvě hodiny."Zasměju se a on se mnou.
"Tak se vidíme v pondělí. Čau."Obejmu ho a vydám se do mého domu.Z kapsy vytáhnu klíče a zasunu je do zámku, jakmile odemknu už se na mě rozběhne můj pes.
"No ahoj Niku."Podrbu ho za uchem a on šťastně zavrtí ocáskem.
Rodiče doma ještě nejsou jelikož dnes mají noční, takže mám zase dům sama pro sebe. Mám v plánu být doma, nerada chodím ven a do klubů. Lidi nejsou nic pro mě.
Jakmile skončí mazlení s Nikem, tak se vydám do svého pokoje, kde hned mířím ke stolu a beru si kelímek s léky. Vyndám tři tabletky a zapiju je vodou. V mém těle hned začne proudit ten krásný pocit klidu a uvolněnosti. Lehnu si do postele a hned spadnu do říše snů.
~~~~
"Mmm." Zabručím a pomalu otevřu oči, můj pohled hned směřuje na hodiny, které ukazují půl druhé ráno. Což znamená perfektní čas na to se jít projít po večerním Londýně.
Obuju na nohy své černé vansky a vyjdu ven, ovane mě příjemný večerní jarní vánek a já vyrazím do ulic. V naší čtvrti je večer poměrně dost velký klid, v centru je to horší.
Vejdu do mého oblíbeného parku a procházím se všude možně v něm. Není tu ani jeden člověk. Nebo jsem aspoň nikoho zatím nepotkala, ale co můžu čekat v tuhle dobu.
Zajdu do části parku kde se kolem cesty vzpínají vysoké topoly, když v tom najednou uslyším před sebou ve tmě křik.
Cuknu sebou, ale nedá mi to a jdu se za hlasem vydat. Když přijdu o něco blíže, vidím muže, klečí na kolenou zatímco nějaký další muž mu drží pistol u hlavy."No do prdele." Zašeptám si sama pro sebe, ale zřejmě dostatečně nahlas aby mě muž s pistolí slyšel, jeho pohled přesměruje na mě a já mám příležitost vidět jeho smaragdově zelené oči, které se vpíjí do tmy. Ale nemám čas obdivovat krásu jeho očí a hned se rozběhnu pryč.
Za sebou uslyším výstřel což mé nohy zrychlí ještě víc, slyším, že za mnou někdo běží, ale nemůžu se za sebe odhlédnout, běžím co nejrychleji umím abych doběhla co nejdříve domů do bezpečí. Moje nohy už nemůžou, ale já se přesto přemáhám a běžím jako o závod.
Začnu se nesmírně vnitřně radovat, když před sebou uvidím můj dům. Hned co k němu doběhnu tak se snažím co nejrychleji odemknout a rychle se ohlédnu za sebe. Nikdo tady kromě mě už není. Rychle zapadnu do domu a zády sjedu po dveřích, hlavu si schovám do dlaní a snažím se rozdýchat to co se teď právě stalo.
Hiii. Doufám, že se vám první část mé nové H.S. fanfikce líbila! Je to moje první Harry fanfiction :D Zítra vydám druhou kapitolu, ale poté bych chtěla vydávat v určitý čas a den. Například každé pondělí a čtvrtek třeba ve 16:00. TOHLE JE JEN PŘÍKLAD. Dejte mi vědět jestli se vám první díl líbí! Budu moc ráda za ohlasy ;)
Vaše Blondie <3
ČTEŠ
Masterpiece //Harry Styles ff//
FanfictionStačí být jen na špatném místě ve špatnou dobu a život se ti otočí o 180 stupňů. Nebo to možná bylo všechno plánované?