Masterpiece //Harry Styles ff//

kapitola 6. hands and scars

Koukám se z okna na klidný les, Harry ještě nepřišel a Lou už musel odejít. Venku už panovala tma a na obloze se objevovaly hvězdy. Byl to krásný pohled.

Zrovna když jsem si sundala tričko, abych se mohla převléct, tak se otevřeli dveře.

"Klepat." Zamumlala jsem a hrudník jsem si zakryla tričkem, které jsem držela v ruce.

"Je to můj dům, nemusím klepat." Řekl Harry jeho chraplákem a zavřel dveře o které se následně opřel. Skenoval mě pohledem.

"Chtěla bych se převléct." Řekla jsem.

"Tak se otoč." Odpověděl mi jednoduše, já si pouze povzdychla a otočila se k němu zády.

Natáhla jsem se pro čisté tričko, když v tom jsem na svých bocích ucítila studené dlaně, nad dotykem mi naskočila husí kůže.

"Co-co to děláte?" Vykoktala jsem ze sebe.

Neodpověděl pouze mě začal hladit po bocích a jeho horký dech jsem cítila na svém krku. Nevěděla jsem co si o tom pocitu mám myslet, nevím jestli se mi to líbí nebo je mi to proti srsti. Tenhle pocit jsem ještě nezažila.

Najednou se odtáhl a já si rychle natáhla tričko.

"Sedni si." Přikázal mi a ukázal na postel na které seděl, ukázal na místo vedle něj.

Já se pouze posadila a ani jsem nepromluvila, moje srdce bilo jako o závod.

Jeho ruka se objevila na mém nahém stehně a vyhrnul tričko více nahoru aby se moje stehno celé objevilo.

"Co je to?" Otázal se a prsty přejel přes jizvy, které zdobily obě mé stehna.

"Jen.. Jen pár jizev." Odpověděla jsem stále rozklepaně.

"Máš jich tady spoustu." Řekl a obdivuhodně se na ně zadíval.
"Někdo ti ubližoval?" Zeptal se a podíval se mi do očí.

"To jsem si udělala sama.." Zamumlala jsem a přerušila oční kontakt.

"Ach tak.." Zakýval chápavě hlavou a ruku stáhl. Najednou se ve mně objevil pocit prázdnoty, snad chci aby se mne takto dotýkal?

A proč se vůbec zajímá o mé jizvy, je to minulost..

"Jedeme k tobě." Promluvil najednou.

"Cože? Ke mně domů?" Nechápala jsem.

"Ano k tobě domů, vezmeš si nějaký věci." Oznámil mi.

"Vždyť je půl dvanácté, vzbudili by jsme mé rodiče, určitě mě hledají."

"Vše je zařízeno." Řekl a podal mi tepláky, které vyndal ze skříně.
"Obleč se, nepůjdeš ven jen v tričku." Jeho obličej byl kamenný a bez jakékoliv emoce. Jako vždy.

"Dobře.." Vzala jsem si tepláky z jeho rukou a nandala si je na sebe. Celou dobu mě skenoval pohledem.

~~~~

Harry mě zavedl do obří garáže, tolik drahých aut na jednou jsem ještě opravdu neviděla. Posadili jsme se do černého mercedesu a rozjeli se pryč.

Nepoužíval ani navigaci a přesto věděl přesnou cestu k mému domu. Je to až děsivé.

Zastavili jsme před mým domem ve kterém se, ale nesvítilo. V tento čas normálně vycházelo světlo aspoň z otcovo pracovny.. Možná mě někde hledají.

"Tak jdeš?"Probudil mě z transu Harry, který stál už před otevřenými dveřmi na mé straně auta.

"Jo.."Zamumlala jsem a vystoupila z auta. Venku bylo chladno, ale na mikinu to stačilo. Já ovšem ani mikinu neměla.

"Pojď." Řekl Harry a vydal se směrem k domu. Zatáhl za kliku dveří a dveře se otevřeli. Rodiče nezamkli?

"Můžu jít do pokoje pro své věci?" Otázala jsem se a podívala se Harrymu do očí.

"No tak samozřejmě, ale jdu s tebou. Nehodlám riskovat, že by jsi mi zdrhla." Řekl a já se vydala pomalými kroky do mého pokoje. Vystoupala jsem schody a zamířila ke dveřím za kterými se schovával můj pokoj.

Otevřela jsem dveře mého pokoje, byl stejný jako když jsem ho naposledy opustila. Jediné co se mi na mém pokoji nezdálo byla moje polička, na které vždy byl rámeček s fotkou. Já s mými rodiči. Rámeček tam chyběl, nepamatuji si, že bych rámeček dala pryč.

"Nemáme na to celou noc Amelie, zabal si." Probudil mě z přemýšlení Harryho hlas.

"Jo už jdu na to.." Povzdechla jsem si a z pod postele jsem vyndala sportovní tašku, do které jsem měla v plánu si zabalit mé věci.

Tašku jsem otevřela a namířila ke skříni, kterou jsem také otevřela a promýšlela co si vezmu. Nevím jak dlouho tam budu, takže kolik oblečení si mám vzít netuším.

"Vezmi si toho trochu, zbytek dokoupíme." On mi opravdu čte myšlenky!

"Dobře.." Odpověděla jsem prostě a začala si brát kusy oblečení.

Vzala jsem si pár triček, kalhot, mikiny a další důležité prádlo. Harry mě při tom pečlivě pozoroval a jeho oči mě skenovaly. Což nebylo úplně příjemné, když jsem si vyndala své spodní prádlo. Viděla jsem jeho úšklebek, který se objevil na jeho obličeji, když jsem do ruky uchopila bílou krajkovanou látku.

"Mám asi vše.." Řekla jsem a položila do tašky voňavku, která byla poslední věc která mě napadla. Věci jako hřeben různé líčení jsem si samozřejmě vzala také.

"Ok. Tak jdeme." Řekl a odešel z místnosti. Vzala jsem si docela dost těžkou tašku a cupitala za ním.

"Pomůžete mi prosím?" Otázala jsem, když jsme byli skoro u schodů. Bylo mi jasné, že ze schodů bych tu tašku nezvládla snést.

"Dej to sem."Protočil očima a vzal tašku jako by nevážila nic, jako by to bylo pouhé pírko.

"Děkuji." Pípla jsem a šla za ním dolů po schodech.
"Já.. Můžu se zeptat?" Zastavila jsem se před východem, Harry se na mě upřeně podíval a hlavou pokynul abych začala mluvit.
"No, prostě, jenom mě zajímá.." Hlas jsem měla rozklepaný.
"Kde jsou moji rodiče?" Moje otázka Stylese očividně zaskočila, jelikož jsem viděla nejistotu v jeho očích.

"Není to tvoje věc." Odpověděl prostě.

"Není to moje věc? Jsou to moji rodiče! Vy jste mě unesl a moji rodiče neví kde jsem, teď se objevím v našem domě, ale rodiče tu nejsou. Tak mi neříkejte, že to není moje věc, musí se o mě bát." Nedokázala jsem udržet ten vztek. Harry byl ale pozoruhodně klidný.

"Amelie, ne vždy je vše tak jak vypadá. Sama to poznáš." Řekl pouze a vydal se k autu.

Hiii, omlouvám se, že kapitolu vydáván později, ale včera jsem celý den jela na dovolenou, takže nebyl čas. děkuju za pochopení a doufám, že se vám nová kapitola líbí!
Vaše Blondie <3