Masterpiece //Harry Styles ff//

kapitola 4. pills

Co mám teď asi dělat? Jsem dost unavená, ale nevím jestli se mi úplně chce spát v posteli s šéfem mafie, který mě v podstatě unesl.

Pomalu jsem si sundala mikinu i tepláky a posadila se na postel.

Co teď? Cítím se trapně, že mám spát s ním v posteli, ještě k tomu, když on má pouze boxerky a já tričko a spodní prádlo. Je sice pravda, že tělo má jako řecký bůh, ale strach pohlcuje stále celé mé tělo.

Přemáhám se snad ještě pět minut než si lehnu skoro na kraj postele a přikryju se dekou. V tom nastává další problém, uvědomila jsem si, že je tady deka jen jedna, takže se k tomu spolu dělíme o jednu deku.

Lehnu si pohodlně a přitáhnu si deku co nejblíže k sobě.

Zrovna když už skoro spím ucítím na svém těle druhé skoro nahé tělo. Ruku mi položí kolem pasu a přitáhne si mě blíže, takže svým pozadím tlačím na jeho úd.

Spokojeně ze spánku zamručí a spí dál. Já ovšem spát nedokážu, v mém těle proudí strach společně s adrenalinem a špetkou vášní.

Co to se mnou je?

~~~~

Pomalu otevřu oči a všimnu si, že Stylesovo tělo je stále namáčklé na tom mém a jeho ruku mám stále kolem mého pasu. Svůj pohled přesunu na hodiny které ukazují půl čtvrté ráno. Takže takhle spíme celou noc, nemůžu říct, že si stěžuju, ale pořád spát vedle člověka jako on není asi úplně bezpečné. Nebo se mýlím?

Pomalu se otočím na záda což Stylese donutí sundat jeho ruku z mého boku a nespokojeně zabručet, spí ale dál.

Najednou se moje tělo začne nehorázným způsobem klepat. Je to tu zase. Rychle vystřelím do sedu a snažím se popadnout dech, jelikož se mi špatně dýchá.

"Potřebuju prášky, sakra potřebuju prášky." Říkám si spíše sama pro sebe a mnu si prsty od rukou mezi sebou.

"Co je?"Uslyším rozespalí chraplák a otočím hlavu směrem k němu.

"Ne-nemám svoje léky." Řeknu rozklepaným hlasem s cítím jak mi slzy začnou smáčet tvář.

"Počkej." Řekne a stoupne si z postele. Začne hledat něco v nočním stolku a podá mi platíčko léků.
"Mám tady nějaký antidepresiva, vem si je." Řekne stále rozespalým chraplákem a vezme ještě skleničku vody, kterou měl položenou na nočním stolku na své straně postele.

"Děkuju.." Zašeptám a dám si do pusy tři tabletky. Zapiju je vodou a lehnu si zpět do postele.  Snažím se zastavit ten nepříjemný tlak na hrudi, ale moc mi to nejde.

"Zkus spát."Zamumlá než opět usne.

Co se to teď všechno vůbec děje? Z ničeho nic chytím strašnou panickou ataku, možná to je tím že se v poslední době událo spoustu věcí, já sama nevím co se to teď pořádně děje. Ale v mé hlavě utkvěla ještě jedna otázka. Jak může vědět, že panická ataka jde zahnat antidepresivi? A proč má vůbec antidepresiva ve svém nočním stolku?

Pomalu se položím zpět do postele a snažím se usnout, bohužel mi to nejde.

Když už konečně usínám ucítím na svém břiše Stylesovo ruku, který spokojeně spí.
Já si pouze oddechnu a ponořím se do říše snů.

~~~~

Ráno mě probudí nepříjemné paprsky slunce, které mi svítily do očí.

Vedle mě už Stylesovo tělo neleželo, takže jsem byla v pokoji sama. Pomalu jsem vylezla z postele a vešla do koupelny, jejíž dveře byli v ložnici. Podívala jsem se do svého odrazu do zrcadla, na moje překvapení bylo to docela v pohodě. Vlasy jsem si mírně pročesala a vyčistila zuby kartáčkem který tady byl ještě zabalený v obalu.

Vešla jsem na chodbu a zamířila opět do kuchyně kde Styles většinou bývá, zastavila jsem se ovšem pár kroků před kuchyní, jelikož jsem zaslechla rozhovor Stylese společně s Liamem, ani jeden si mě nevšimli.

"Vymyslel jsem to dobře, nemusíš se bát. Mám to všechno naplánovaný. Bude ale hodně krve." Řekl tajemným hlasem Styles. Jeho tvář byla jako obvykle bez jakékoliho náznaku emoce.

"Harry já si s tím opravdu nejsem jistý." Řekl nejistým hlasem Liam.

Harry? Takže Stylesovo jméno je Harry. Hezké.

"Liame, šéf jsem tady já. Ne ty. Ať se to vám všem líbí nebo ne, bude to podle mě." Řekl Harry s klidným hlasem, šla z něj ale stále autorita.

"Harry- jé dobré ráno Am." Všimne si mě Liam a já sebou cuknu.

"Dobré ráno.."Pozdravím na zpět, Liam i Styles na mě zírají, Liam ale s úsměvem a Harry s jeho normálním poker facem.

"Máš tu jídlo." Řekne Harry pouze a přejede si mě pohledem od hlavy až k patě, pozastaví se ovšem na mých nahých stehnech.

"Děkuji." Poděkuji potichu a přesunu se ke stolu.

"Jak ti je?" Zeptá se mě Liam a vidím jak ho Styles propálí pohledem.

Takže Harry Liamovovi říkal co se mi stalo?

"Jo, už dobrý." Zamumlám a vložím si do pusy lžíci s cereáliemi a mlékem.

"To jsem rád." Usměje se na mě.
"Přivezl jsem ti něco." Řekl a podal mi krabičku.

Podívala jsem se na obal, byly to léky, které beru na ataky, úzkosti a deprese.

"Děkuju moc." Pousměju se a nasypu si do ruky pět tabletek.

"Není to moc?" Zeptá se mě Liam a já nesouhlasně zakroutím hlavou než všechny prášky zapiju vodou.

"Jdeme do mé pracovny." Řekne Harry směrem k Liamovy a oba se rozejdou pryč.

Mohlo mě napadnout, že v tomto obřím domě bude mít i svojí pracovnu.

Helloo :D
Máme tady 4. kapitolu ;) Doufám, že se vám líbila! Budu ráda za jakékoliv ohlasy. Rozhodla jsem se, že kapitoly budu vydávat každé úterý kolem 16:00 :D Snad se vám tato kapitola líbila! Mějte se krásně.
Vaše Blondieee <3