Mamka ležela ve vaně a držela v ruce žiletky.. Pořezala se.. ruce a nohy a částečně i břicho. Všichni jsme začali brečet a já běžela pro mobil a volala jsem rychlou. Ta přijela ani ne za 5 min. a mamku odvezli do nemocnice.
Tátovi jsem zavolala a on si nechal volno v práci na zbytek dne, aby s námi mohl být a abychom to nějak přežili.
Cely další týden jsem plakala.. Nemocnice nám po týdnu zdělila, že mamka přežila a že to bylo veliký štěstí. A po dalším týdnu obvolávání nemocnice jsme za mamkou naštěstí mohli jít.
Ležela na nemocniční posteli a spala. Na rukou měla ošklivý jizvy které jí navždy zůstanou.
Po chvíli se vzbudila. Byla překvapená kde je. ,,Jsem v pekle??" ptala se hloupě. ,,Ne mami jsi v nemocnici." Ozvala jsem se jako první. A mamka si naštvaně vzdychla. Lekla jsem se. Mamka se chce zabít?!!!! Myslela jsem si. Taťka taky s bráchama a Klárkou nebyli moc šťastní.
Když jsme dorazili domu, tak se táta zhroutil s v ryslosti si sedl na křeslo v obýváku. ,,Tati co ti je???!!!" zakřičela Klárka. S pomocí kluků jsem sundala tátovi sako a položili ho na gauč. Táta si lehl a přikryli jsme ho dekou. Usnul.
Zamkla jsem se v pokoji a přemýšlela o tom co budeme dělat když táta se zhroutil a máma je v nemocnici.
Bráchové a Klárka šli do svého pokoje a hráli si tam i Jarda se k nejmladším přidal.
Lehla jsem si a taky jsem usla...
Další den ve škole, do který jsme všichni tentokrát dojížděli, co se to několik lidi dozvědělo se ke me chovali jakoby divně a hodně. Byla jsem ale ráda, protože jsem byla v tu chvíli nejsmutnejsi člověk na světě.
Po měsíci, co mojí mamku odvezli do nemocnice se vrátila domů. Byli jsme rádi ale dali jsme si na ni tentokrát veliký pozor.
Mamka byla už tak v pohodě ze jsme takový pozor dávat nemuseli. A to je dobře, protože jsem toho měla plny zuby.
V tu dobu se mi taky zalíbil jeden kluk. Kuba. Je strašně roztomilej a hodnej. Ale je asi pravděpodobný ze se mu já nebudu líbit.
Ale když jsem se jednou v těch dlouhých večerech koukala na video Expla, tak mi pípl mobil. Víte co??? Napsal mi na messenger Kuba :33 :D JOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO... Jsem tak ráda.
Kuba Tomáš: Ahoj Deeno :)
Já: Ahoj Kubo :)
Kuba Tomáš: Jak se máme? ;) nešla bys někam?? Jen si pokecat a trochu se seznámit??
No úplně jsem se z toho zpotila radostí :D
Já: Jasně a kde a kdy??
Kuba Tomáš: Tak třeba v parku. U tý strašný sochy :D třeba za hoďku?
Já: Jasnačka. Za hoďku ;)
Úplně me radostí zamrazilo. Řekla jsem to klukům a Klárce ať to řeknou taťkovi až se vzbudí. Kluci řekli že jo a já za pul hodiny vyšla.
Venku bylo dost horko takže modrý kraťasy a červený tílko.
Když jsme se sešli, byla jsem z toho víc zpocená než z toho horka.
,,Ahoj" pozdravil mě. ,,Ahoj" odpověděla jsem. ,,Kam půjdeme?" zeptal se. ,,Tak projít se? Při chození se nejlíp povídá." tak jsme šli. Povídali jsme si o všem možným. O škole kamarádech končících a takových věcech. Pak jsme si sedli na nejbližší lavičku a pokračovali jsme v rozhovoru.
A v tom se s povidanim zastavil a chytil me za ruku...
Takže ahoj jsem ráda, že me alespoň někdo sleduje a čte :D. Je to moje první tak se moc nedivte ;) byla bych moc ráda kdybyste to sdíleli a dali nějaký like a koment jak se to líbí ;)
LuCi
