Když jsem dočetla dopis, tak jsem byla v slzách. Nevěděla jsem co mam dělat. Pak mě něco napadlo. Vím že by se mamka zlobila, ale rozbrečela jsem se víc a utíkala jsem dolů a vběhla do obýváku.
,,Tati tati tati tati!!!" spadla jsem mu do náruče na gauč. Kluci mě slyšeli a tak běželi za mnou. I Klárka se přidala ke klukům. Zeptali se všichni najednou co se děje. Ukázala jsem jim ten dopis.
Když se to dozvěděli, hned táta volal policii. Nikdo z nás netušil, kam mamka utekla. A tak přes celou noc hledali a my jsme strachy nespali.
Seděli jsme všech 5 na gauči a brečeli. I táta brečel. Bylo divné vidět dospělého brečet. Byl to takový divny pocit.
Nakonec jsme z únavy v šest ráno usli všichni. Vzbudili nás až policajti, že mamku našli. Našli ji u silnice na dálnici. Ležela a spala.
Pohled mamky
,,Kde, kde to jsem??". Vzbudila jsem se a ležela jsem na bílé posteli v bílém pokoji. ,,Ale, ale já nechtěla být zachráněna!!" nadávala jsem na Deenu v duchu. Najednou mě zasáhla silná bolest hlavy a omdlela jsem.
Deenin pohled
Když byla v nemocnici návštěvová hodina, tak jsme všichni (táta, Jarda, Honza, Klárka) šli do nemocnice navštívit mamku. Spala. Teda myslim. Vypadalo to jako by omdlela. Taky že jo. Mamka se akorát probudila, když jsem o tom přemýšlela. Vypadala naštvaně a koukala na mě vražedným pohledem. Bylo mi jí moc líto, ale taky mě naštvala. Bála jsem se o ní. Když její pohled na mě povolil, tak jsem si ulevila, že už není tak naštvaná. Teda myslela jsem si to.
Když se mamka vrátila domů, tak den po tom měla Klárka narozeniny. Bylo jí 8. Ty vado.,,Tak, copa by si přála moje malá princezna?'' zeptala jsem se jí tím nejsladším úsměvem, co jsem dokázala udělat.,,Od tebe jenom to, aby jsme se měli rádi." to mě dostalo a slíbila jsem jí, že to dodržím.
Jeden večer co jsem byla s Fančou venku jsme se vraceli domů. Cestou jsme něco zaslechly v křoví, když jsme procházely parkem. V tom okamžiku projelo auto, vyskočil z něj nějakej chlápek a vtáhl mě do vozu. Fanča ležela na chodníku, asi ji něčím bouchly. Strašně se mi rozbušilo srdce, že málem vyslovilo z mojí hrudi. Bylo to hrozné.,,Nechtě mě! Pusťte mě!!" začala jsem ječet. Jeden pán, který mi vtáhl do auta mi přiložil úplně v klidu nějaký hadr k puse a me se začala příšerné motat hlava. Asi nějaký uspávací prášek nebo tak něco. Zatemnělo se mi před očima.
,,Hej nechte mě.. Nééé!!" vzbudila jsem se.,,Kde to sakra.. Ale vždyť.." ležela jsem v posteli ve velmi luxusním pokoji. Vtom jsem si všimla jednoho chlápka, který stál v jednom rohu pokoje.,,Helejme se koukejme se, kdopak se to probudil. Deena." Nechápavě a překvapeně jsem se na něj koukla. Byla jsem vystrašená. Mluvil klidně a to mě znervóznělo ještě víc než zjištění, že zná moje jméno. Pomalu se ke mě přibližoval. Pomoc! Myslela jsem si. Kde to jsem a co po mě chce?? Ten chlap se furt přibližoval. Blíž a blíž... Začala jsem panikařit.,,Ne nechte mě!! Nechte mě!! Pomóc!!" Ten chlap se jen škodolibě ušklíbl a přibližoval se dal. Uz byl úplně u mě, a tu najednou vindá ruku, kterou měl za zády a v ní má..
Tak ahoj. Zase se strašně ale moc a mocmocmoc strašně omlouvám, že nebyly díly. Byli jsme furt někde a nebyl čas. Moc se omlouvám. Jinak jsem ráda za všechny votes a hlasování od vás. V tomhle mám vás moc ráda <3.
LuCi
