Nejlepší

29 1 0
                                    

Zarazila jsem se, ale nechala jsem se aby me držel za ruku. Pak ale s povídáním pokračoval. A tak to bylo az do 7 hodin do večera. Akorát s tím, že jsme se s Kubou drželi za ruce :3.

Večer, když jsem přišla domů tak se mamka divila, že jdu tak pozdě. Furt vypadala jako kdyby byla napůl mrtvá. Ale mě to nevadilo a omluvila jsem se jí, ze jdu tak pozdě. Ale věděla jsem své.

Další den co jsem se vzbudila, jsem se koukla na mobil. Ani nevíte co jsem tam měla. Totálně zpráv na messengeru. Bylo jich 38. 3 od Fanči a 35 od Kuby (jo to se dalo předpokládat). Byla jsem ráda i nerada, protože mě to otravovalo. Bylo to dlouhý jak jsem to četla...ale me to nevadilo.

Den jsem jakš takš přežila. Přišla jsem domů a viděla jsem mamku jak kouká na televizi. Vypadala furt stejně, jako když by se řezala furt. Přišlo mi to divný. Ale nechala jsem to plavat ;).

Vzala jsem si jablko a šla jsem si lehnout. Kuba s Klárkou už byli v pokoji a spali. Jenom Jarda byl u compu a furt si s někým psal. Asi to byla ta holka co se propadla.

Bylo mi to jedno, že si s někým psal, ale mel by už jít spát. Přece jen jsem přišla ze školy dost pozdě. Bylo totiž za pět minut tříčtvrtě na osm. A já jdu v týhle době jakoby spát, abych se dost vyspala, protože teď je to období testů, takže tak.

Ráno, když jsem šla do koupelny tak tam byla mamka a koukala na sebe do zrcadla. Vypadala líp, než včera. A to bylo dobře. Ale bylo divný, že si prohlížela ruku, když byla v obýváku. Kluci byli už dole a čekali na mě. Když jsem šla zpátky do pokoje, že se převleču, minuli jsme se s Klárkou jak utíkala dolů a panenkou na snídani.

Ve škole byla nuda jako vždycky. Ale jenom první 2 hodiny. Stala se ta věc, ze se Fanča začala hádat s učitelkou. A to anglicky. Takže sranda :D...

Po škole jsem vyzvedla bráchu a šli jsme domů. Jarda se zastavil u domu své kamarádky, která se propadla. Pak se ale rozešel a doběhl mě. ,,Tak jak to zvládá??" zeptala jsem se. ,,Kdo? Jana?". ,,Jestli je to ta holka co se propadla a bůh ví co si zlomila tak jo, tu myslim." řekla jsem mu. ,,Jako jo zvládá to. Akorát ji ty zlomeniny prý strašně bolí." ,, to je škoda. Přeju jí, aby se uzdravila.". Usmál se. To mi udělalo dobrou náladu.

Nastoupili jsme na metro a odjeli jsme domu.

Doma jsem zalezla do pokoje a lehla si na postel. Vzala jsem si mobil a pipipipip.. No strašný. Dalších milion upozornění na fb. Vymazala jsem si je a odpočívala. Jako vždy jsem neměla moc úkolů tak jsem si ten jeden udělala. Šla jsem si zase lehnout a v tu ránu jsem usla.

Ve snu...

Probudila jsem se a zjistila, že jsou prázdniny a je víc než 30°. Šla jsem ven a potkala jsem Fanču. Povídali jsme si o těch normálních věcech. Pak jsme potkali Kubu. Chytl me za ruku a vyrazili jsme do parku. Tam jsme si sedli na nejbližší lavičku a já si sedla úplně v pohodě na Kubu.

Pak kolem nás prošel takový divný pán. Najednou vyskočil a chytnul Fanču a utíkal. My jsme se za nim rozběhli. Ale on nám utekl....

Děkuju moc za hlasování minulých dílu :* předem se omlouvám za chyby které tam někde uvidíte. Jsem moc ráda, že to alespoň někdo čte ;). Opět prosím o nějaký ten like nebo koment :)

LuCi

Deenin pubertální životKde žijí příběhy. Začni objevovat