Záhadné tetování, které si nikdy nenechala udělat, jako připomínka slibů, které nikdy nedala.
Alespoň ne v tomhle životě ...
Cover by amazing @xcharlie123 !! -> Pure love! <3
Ještě složitější, než zachraňovat někoho, koho nemáte příliš v lásce, je zachraňovat někoho, koho nemáte v lásce a on o to ani nestojí. Charlene se pevně rozhodla, že tentokrát se nerozpláče. Už bylo dost těch emocionálních výlevů, co v ní zastiňovaly osobu, kterou opravdu byla do doby, než se objevil Luke. Silná, nezávislá, holka s názorem na všechno a předně - vždy střízlivě nad věcí. Nikdy se tolik nebabrala v pocitech jako teď a hlavně, nikdy jim tolik nepodléhala.
Při pohledu na rusovlasou lijánu obtočenou kolem Lucase zatoužila po té lehké arogantní přezíravosti, ze které jí občas okolí podezřívalo.
Jenže - nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř.
"Charlie!!!" Teprve nyní si uvědomila, že zadní trakt místnosti disponuje schodištěm vedoucím do vyšších pater. Ashton z něho sestupoval s blahosklonným úsměvem, jako samotný Bůh sestupující z nebes a všechna dívčina předešla předsevzetí začínala brát za své. I přes pokročilé lihové opojení se před ním lidi rozestupovali jako voda před Mojžíšem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jeho pouhá přítomnost ovládla celou místnost. Jako by mu to tam patřilo. Byl neskutečně přitažlivý, což samozřejmě dobře věděl a intenzita obdivu se kterým k němu ostatní vzhlíželi a lehkost se kterou si je získával až naháněla hrůzu.
Když chůzí rockové hvězdy prošel davem, zastavil se konečně u zkoprnělé dívky. "Ty jsi přišla?" Ve tváři se zračilo překvapení, ale po nadšení by pátrala marně.
Nervózně přikývla a střelila rychlým pohledem po Lukovi. Ash bez zaváhaní její pohled zkopíroval.
"Snad ne kvůli němu." Nálada v místnosti okamžitě poklesla. Její rozpačité mlčení si vyložil jako souhlas, na což zareagoval pohrdlivým odfrknutím. Charlene obklopila sladká vůně ovoce, kterou následoval pevný stisk na jejím pase. Celý její krevní oběh jako by to zastavilo a do mozku přestal proudit kyslík, což s sebou přinášelo i riziko velmi zkratovitého jednání bez jakékoli logiky.
Právě objevila svůj kryptonit, byť by to nikomu nepřiznala ani za cenu mučení, ten kluk jí dokázal v jediném momentě připravit o zdravý rozum a bránit se tomu nedokázala. Tušila ovšem velké komplikace, ale na tenhle závěr logické myšlení až tolik nepotřebovala. Z Ashtonova napjatého výrazu by to poznal i slepý. Tělem jí projela podivná vlna nervozity. Byla ovšem natolik při smyslech, aby dokázala rozeznat, že tohle není její vlastní pocit. Jeho nepatrně třesoucí se ruka by se dala přehlédnout, ale ne v momentě, kdy se jí dotýkal a to chvění přenášel i do jejího těla. Vysoce sebevědomý Ashton a tenhle podezřelý neklid nešli vůbec dohromady. Nikdy nevykazoval žádné známky pochybností o sobě samotném ani o svých kvalitách, leda že by se to týkalo něčeho, co nemohl ovládat, co se mu vymykalo... "Viděl jsem, jak se k tobě chová." Přelétl těkavým pohledem celou místnost, jakoby někoho hledal. "Pojď, nechme ho se bavit, chtěl bych s tebou být sám." Upřel na ní svůj oříškový pohled, co se jí zarýval hluboko pod kůži a otupoval tak veškerou schopnost se jasně rozhodovat. Být sám? S ní? Polilo ji horko, zem se pod nohama zhoupla. Srdce se rozběhlo jako splašené, čímž jí pumpovalo do oběhu oblbující hormony. Naléhavost se kterou ji brunet postrkoval k východu malém přehlédla, zachmuřený Lucasův pohled ovšem ne.
Zastavila se.
Tahle Sofiina volba jí rvala ve dví. Sofie ovšem rozhodovala mezi dětmi, které milovala obě. Charlenina volba působila spíše jako parodie na tu Sofiinu. Bylo to jako rozhodovat se mezi vytouženým prvorozeným a druhorozeným hajzlíkem, kterého by nejraději nacpala do baby boxu, leč jednou už byl jejím dítětem, tedy ho musela chránit.
Opravdu stačí tak málo, aby ho tady nechala? Stačí jediný dotek a nechá ho napospas všemu, co by mu mohlo hrozit? Přelétla rychlým pohledem všechny zúčastněné. Po Michaelovi ani památky. Po zádech jí přeběhl mráz. Myslel svou hrozbu vážně? Ublíží mu? Dlaň ryšavé krásky, kterou Luke pevně svíral ve své, Charlie vzápětí přesvědčila, že v případě nouze ho přece může zachránit kdokoli jiný. Chtěla se nechat přesvědčit. Naopak pevný stisk a žár Ashova těla mluvil za vše. Vždyť kým ona je, aby dokázala vzdorovat kouzlu samotného Ashtona Irwina?
"Pojď." Natáhla se nesměle po brunetově ruce, své prsty proplétajíc s těmi jeho. Nepoznávala se. Kde se v ní tohle všechno vzalo? Nepoznávala ani jeho. Spokojený úsměv, který jí za to gesto věnoval, se naprosto lišil ode všech, kterých se jí od něho kdy dostalo. Cosi bylo jinak. "Konečně, Charlie, konečně." Zašeptal jí do ucha, jako kdyby na tenhle okamžik čekal věky. Nemohla si pomoci, ale cítila se jako člověk, který právě vyhrál ve sportce. Cítila ta hejna motýlů, co se jí rojila v břiše a působila přitom tom to příjemné známé lechtání. Nejraději by se hlasitě rozesmála, ale nechtěla působit jako ještě větší blázen, než dosud. Držela v sobě tu nutkavou potřebu vykřičet své štěstí do celého světa. "Věděl jsem, že jednou se mnou půjdeš." Otočil se k ní kudrnatý brunet. Divoce proudící krev se jí okamžitě nahrnula do tváří, které zbarvila do ruda. Přestala dočista vnímat fakt, že ji za sebou doslova táhnul jako hadrovou panenku. Doslova se ztrácela v pocitu, že se jí konečně plní sen. Co by mohlo být víc? Na nepatrný zlomek vteřiny se ještě vrátila na zem a ohlédla se zpět po Lucasovi. Mezi ostatními už ho ale nezahlédla. Zbývalo jen doufat, že nedělá obrovskou chybu.
