Nerozhodné srdce

Kapitola čtvrtá

Seděla vedle mě a mlčela. Bylo mezi námi podivné ticho. Obě jsme zřejmě přemýšlely, co bude dál.

,, Můžeš mi říct, proč jsi jí o tom řekla? Řekly jsme si, že se o tom nesmí dozvědět."

,, Musela jsem. Chtěla jsem náš slib dodržet," řekla a chytla mě za ruku.,, Omlouvám se, ale já neměla na výběr," po tváři jí stékala slza. Opatrně jsem jí setřela.,, Ale ráno přišla nečekaně do pokoje. Já měla svou ruku na tvé tváři a rty na těch tvých. Myslela jsem, že bych tě takhle vzbudila, ale spala jsi dál."

,, Co ti řekla? Neublížila ti nějak?"zeptala jsem se a zvedla prsty její hlavu, aby se mi podívala do očí. Znala jsem Chris a doufala jsem, že by na nikoho ruku nevytáhla. Ale občas byla nevyzpytatelná.

,, Ne, nic mi neudělala. Jen mi dost jasně vysvětlila, že jsi její partnerka a jestli se to ještě někdy stane, dopadne to hodně špatně," začala a já si povzdechla. Ale mlčela jsem. Věděla jsem, že bude pokračovat.,, Pak mi řekla, že o všem ví. Netušila jsem, že nemluví o tom, co se mezi námi stalo. A tak jsem jí vše řekla."

,, Šla na to dobře. To se musí nechat. O čem teda mluvila?"

,, Chtěla říct, že ví, co k tobě cítím. Že ví, jak moc jsem do tebe zamilovaná. Ale prý si musím uvědomit, že u tebe nemám šanci. Miluje tě tak moc, že nedovolí, abych vám rozbila vztah," řekla a já sklopila hlavu. Říkala to s bolestí, ale držela se. Svírala jsem její ruku a hrála si s jejími prsty.

,, A co ke mě cítíš? Protože od tebe vím jen to, že jsi do mě zamilovaná. Řekla jsi mi to po dvanácti letech."

,, Promiň, ale to ti říct nemohu. Nechci tě ničím ovlivňovat. Ale mohu říct, že to, co tě čeká bude opravdu ten nejlepší a nejhezčí večer," snažila se usmívat, ale poznala jsem, jak moc se přemáhá.,, A pojď, musíme tě dát dohromady," zvedla se a já jí stáhla zpět na gauč. Naklonila jsem se k ní a krátce jej políbila.

,, Lů, řekni mi, co ke mě cítíš nebo mi řekni, co Chris chystá."

,, Nemohu ti říct, co chystá. Dala jsem slovo, že se to nedozvíš. A to hodlám dodržet. Hlavně kvůli mě nedělej špatná rozhodnutí. Vím, jak moc miluješ Chris a vím také jak moc miluje ona tebe. Slib mi to."

,, Slibuji. Ty mi tedy teď řekni, co ke mě cítíš. Potřebuji to vědět," odpověděla jsem a Lucy se vydala do pokoje. Šla jsem s ní. Čas byl neúprosný a rychle ubíhal. Sotva jsem zavřela dveře, ocitla jsem se zády přitisknutá na nich a dělilo nás jen několik centimetrů. Spojila své rty s mými. Její polibek byl plný lásky, něho a touhy zároveň.,, Co to děláš?" zeptala jsem se, když se odtáhla kvůli docházejícímu kyslíku.

,, Přesně to, co cítím. A je mi jedno, co mi Chris udělá. Ať mě klidně zabije. Ať mě klidně zbije tak, že skončím v nemocnici. Je mi to ukradený," říkala a já na ní nechápavě koukala.,, Miluju tě, Rachel. Vím, že tohle je teď to poslední, co chceš slyšet. A samozřejmě nic neočekávám, jen jsem ti řekla to, co jsi chtěla vědět. To, co k tobě doopravdy cítím."

,, Lů,  já...," povzdechla jsem si a sklonila hlavu. Chytla jsem se za sádru, jelikož mě ruka nepříjemně zabolela.,, Nevím, co říct."

,, Tak neříkej nic. Neřekla jsem, že to od tebe chci slyšet také. Jen chci abys to věděla. A chci, abys věděla, že to v té sprše, pro mě znamenalo mnohem víc. Nebyl to jen sex a uvolnění. Byla to vášeň, láska a pocit toho, že tě musím chránit."

,, Proč mi to teď říkáš? Co vlastně po mě chceš? Abych opustila Christinu? Co by bylo, kdybych to udělala a zjistila jsi, že nám to nebude fungovat? Litovala bych toho, že jsem jí ublížila. Věř mi, že tohle nechci."