6. 7. Sklípek

102 11 5
                                    


Sotva si Scorpius uvědomil, co vlastně Albusovi odeslal, nahnala se mu do tváří červeň. Napjatě čekal, až mu Albus odepíše. Trvá to nějak moc dlouho. Všechno jsem to pokazil, teď si Albus myslí kdoví co.

Albusi, promiň, nechtěl jsem tě vyděsit. Spolužáci mě přemluvili, že musím ochutnat poklady z jejich vinného sklípku, a asi jsem to trochu přehnal. Nezlob se prosím.

Odpověď přišla okamžitě.

Budu se zlobit, jestli mi teď napíšeš, že jsi to nemyslel vážně. Sakra, tak strašně bych tě chtěl mít vedle sebe. Asi jsem ti to měl říct dřív, ale neměl jsem odvahu. Mám tě rád, Scorpiusi. 

Studijní pobytKde žijí příběhy. Začni objevovat