1.

20 3 0
                                    

Byla jsem tak naivní, když jsem si myslela, že Filip bude ten můj VYVOLENÝ. Ten, se kterým strávím zbytek svého života a budeme tvořit šťastnou rodinu. Šeredně jsem se spletla po 2 a půl letech našeho společného soužití. Než se dostaneme do této situace,pojďme na začátek.

********
,,Povídej mi o sobě Nikol. Strašně dlouho jsme se neviděli. Máme toho hodně co dohnat." zeptala se mě Ann, když pomalu upíjela kávu.  ,,Tak to nesmíš ale odlítat do ciziny, když to pak musíme dohánět." musela jsem si do ní rýpnout.  ,,Ale nic novýho zatím není. Pořád vše při starým. S Filipem jsme šťastní a nic nám neschází. Akorát ta práce je teď mizerná a kšefty moc nejdou." ,,Tak nedělej jen vizážistku a kadeřnici a jdi dělat někomu sekretářku. Vždyť na to máš školu a ne jen nějaký kurz." začala mě poučovat.  ,,Já nechci sedět 8 hodin na zadku, dělat jen na počítači, řešit telefony a tak. Tohle není vůbec pro mě. Já potřebuju práci, která mě bude bavit a naplňovat a sekretářka v kanclu to opravdu není." musela jsem se začít smát. ,,S tebou je to těžký." odpověděla Ann.

Celý den jsem strávila s Ann. Probrali jsme snad úplně vše. Život, vztahy, práci, ale dokonce  i děti. Neříkám, že bych už nějaký to mimčo nechtěla, ale stále mi přijde a cítím, že Filip není ten, který by měl být otec mého dítěte. Miluju ho, to ano, jenže tohle s nim nechci.

,,Ahoj zlato." pozdravil mě Filip, když jsem přišla do kuchyně. ,,Ahoj." pozdravila jsem ho nazpět. ,,Mmmm. Tady to voní. Co máme dneska dobrého k večeři?" zeptala jsem se ho, protože to fakt krásně vonělo. ,,Udělám plněné tortilly s kuřecím masem a zeleninovým salátem. Za chvilku to bude." ,,To zní dobře. Tak já se skočím jen převléct a hned jsem tady." dala jsem mu pusu na tvář a odešla se do ložnice převléct do domácího oblečení. Když jsem se vrátila, Filip už to měl nachystaný na stole a čekal jen na mě než přijdu. Přisedla jsem si k němu ke stolu a s chutí se pustila do jídla. ,,Mňam. To je výborný. Povedlo se ti to." ,,Děkuji lásko. A jen. Chtěl jsem s tebou o něčem mluvit." ,,Ano a o čem?" ,,Už jsme spolu docela dlouho. Nepřemýšlela si někdy nad tím založit si už rodinu?" Když řekl tuhle větu, tak mi zaskočil kousek masa do krku a já se začala dusit. ,,Z-založit rodinu?" úplně mě tím vážně zaskočil, protože když jsme tohle řešili s Annie, tak jsem jí to řekla, že s nim děti nechci. ,,Není na to ještě brzy? Vždyť jsme spolu teprve přes 2 roky. Přeci není kam spěchat. Máme před sebou ještě spousty společných let." (to si jen myslíš Niky) ,,Já si myslím, že je to zcela normální nad tím začít uvažovat." ,,Já si zase myslím, že je čas." ,,Ty s tím máš nějaký problém, že se tomuhle tématu stále vyhýbáš?" zvýšil na mě hlas. ,,Jo, mám  s tím problém." vykřikla jsem na něj. ,,A jaký?!" ,,Nechci s tebou děti! Miluju tě a chci s tebou žít, ale nechci s tebou děti ani svatbu." naštvaně jsem se zvedla a odešla do ložnice. Nemůže mě nutit do něčeho, co nechci.

Zbytek večera jsme spolu nepromluvili ani slovo. Já si šla lehnou do obýváku na gauč a jeho jsem nechala spát v ložnici. Měla jsem aspoň klid na práci a na přemýšlení. Bylo něco kolem 10 večer a mně přišel e-mail s nabídkou na práci. Podívala jsem se na adresu od koho přišla a když jsem viděla, od koho je, nevěřila jsem tomu. ,,To musí být nějaký fake nebo vtip. To není možný." stále jsem tomu nevěřila. Znovu jsem si přečetla ten e-mail. V životě by mě nenapdlo, že by mi někdy přišel mail od Kazmy. Prý na mě slyšeli a četli skvělý rezence, tak mě kontaktovali, jestli bych pro ně nemohla pracovat. Mají v plánu nějaký nový projekt a potřebují vizážistku a kdyby to bylo opravdu tak skvělý, tak by mě mohli zaměstnat na stálo pro další projekty. Sice netuším, k čemu bych jim byla na stálo, ale pokud čekají, že jim tam pak budu dělat nějakou pomocnou ruku při řešení různých papírů a dalších blbostí, tak na to můžou rovnou zapomenout. Přemýšlím, jestli to opravdu není nějaký podvod. No dneska už to řešit nebudu. Podívám se na to zítra ráno.

******

Ráno jsem se probudila celkem dost brzy, jelikož jsem nemohla vůbec spát. Nebylo to kvůli tomu, že by třeba ten gauč byl nějaký tvrdý nebo tak, ale protože stále nemůžu přestat myslet na včerejšek. Na tu hádku s Filipem a na ten e-mail. Vylezla jsem si udělat snídani, abych mohla začít den nějak normálně a ne s prázdným žaludkem. Absolutně jsem neměla hlad, takže bylo těžký do sebe něco dostat. No nakonec jsem do sebe dostala jen trochu medových kroužků s mlékem. Sedla jsem si ke stolu, zapnula počítač, otevřela e-mail a začala si to znovu pročítat. Jelikož jsem tomu moc nevěřila, tak jsem volala Annie, jestli by se nemohla na chvíli u mě stavit, že s ní něco potřebuji nutně probrat a sama si s tím nevím rady. Souhlasila a do hodiny byla u mě.

,,Přečti si to." ukázala jsem ji na počítač. ,,Si děláš srandu?" vyjevila oči a sama tomu nevěřila. ,,Že to není skutečný?" zeptala jsem se ji. ,,Je to skutečný." rychle na mě vyhrkla. ,,A jak to víš?" ,,Ty to nevíš? Kazma teď hledá lidi do svého týmu na nový projekt a očividně na tebe přišli přes někoho." ,,Ty víš přeci moc dobře, že mě tyhle "celebrity" moc nezajímají a vůbec je na instagramu nesleduji." ,,To vím, ale tohle je jedinečná šance si vydělat nemalý peníze a ještě se stát slavnou. To musíš vzít." povzbuzovala mě. ,,Já ti nevím. Sice si můžu vydělat dost, ale slavnou opravdu být nemusím. Mám ráda své soukromí a nechci, aby si Filip myslel, že ho tam chci podvádět." ,,Prosimtě, je to jen blbá práce. Tam se nic stát nemůže. Leda že by sis něco začala s Kamilem." začala se smát, protože ji to přišlo opravdu směšný. ,,Si vtipná. S tím bych si nikdy nezačala a on se mnou taky ne. Se na mě podívej. Obyčejná holka s obyčejným životem a on? Namyšlený frajírek, který si myslí, že když má peníze z akcí, tak že má vše. Kolik mu vůbec je? 50?" zeptala jsem se. ,,Seš fakt praštěná. Je mu 34 a nikoho nemá." ,,Jestli někoho má nebo nemá mě nezajímá a já určitě nebudu ta, která ho dostane. Nebuď hloupá a už se o tomhle nehodlám bavit, ano." ,,Dobře no. A proč by měl Filip žárlit? Vy jste si něco udělali?" ,,Včera jsme se pohádali. Zase vytáhl téma děti a já mu řekla, že s nim děti nechci. Tak se naštval." ,,Bože. Vy dva jste nemožný. Ty sis to stále nerozmyslela?" ,,Ne. Na začátku vztahu jsem si tím jistá byla, ale během pár měsíců jsem si prostě uvědomila, že on není ten pravý pro moje děti."

Místo toho, aby mi pomohla vyřešit tu nabídku, tak řešila zase tohle. No asi to zkusím přijmout. Odepsala jsem na ten e-mail a uvidíme, zda odepíšou nazpět nebo ne. ,,Dneska mám ještě pár klientek, který přijdou. Takže se jdu připravit. Tak ti děkuji Annie, že si mi opět dala přednášku o našem vztahu, o tom jak mám sbalit Kahmu nebo jak se ten člověk jmenuje." ,,Kazma." ,,Jo, Kazma. Tak jak mám sbalit Kazmu, ale teď už budeš muset jít." ,,Fajn. I když mě vyháníš, tak chci vědět, jestli ti odepsali." ,,Rozkaz pane." začali jsme se obě najednou smát. ,,Tak se měj. Ahoj." ,,Ahoj." Rozloučili jsme se a já si šla do vedlejší místnosti vše připravit.

*****

Celý den jsme si s Filipem nenapsali jedno jediný slovo. Ani nezavolal jako vždy, když měl přestávku. Zkrátka nic. Ne že by mi to nějak vadilo, ale byl to nezvyk. Ranila jsem ho, vím, ale to, co jsem řekla, jsem myslela vážně.

Koukala jsem na televizi, když mi přišla zpráva. Byla to odpověď, že se zítra v 10  mám zastavit u nich na pohovor, kde mi vše řeknou a vysvětlí. Na to už jsem neopovídala, i když to je slušnost. No asi je načase si jít lehnout, abych měla na zítra nějakou energii a zároveň abych nevypadala jako totální zombie. Lehla jsem si do postele a během chvíle usnula.

*******

Wuhuuu. Ani netuším, jestli mám psát, jak moc je to cringe nebo ne. To posuďte radši sami. Nějaký 2-3 roky jsem nenapsala žádnou kapitolu, takže je to pro mě zase jako nový, vymýšlet nějaký děj. Budu se snažit, aby kapitoly vycházely častěji a ne jednou za úherský rok. Zároveň se budu snažit zlepšit se ve všem, takže mě omluvte. Doufám, že vás to bude bavit.

We fell in LoveWhere stories live. Discover now