Prosím ne

prolog

!UPOZORNĚNÍ!

Berte prosím na vědomí, že tento příběh je označen 18+ z patřičných důvodů...

Objevuje se tady totiž:

- obchod s hybridy
- vydírání
- násilí
- LGBT
- vulgární a nevhodná slova
- mafie
- sex (kapitoly jsou předem označeny 🌶️🌶️)
- velice emotivní děj
- mpreg
- drogy
- alkohol
atd.

Je tedy pouze na vás, zda si tohle přečtěte... Každý má mentální věk úplně někde jinde, takže pokud vám tohle nevadí, tak směle do čtení! 😊

Děkuji z pochopení a přeji příjemnou zábavu.
💜💜💜💜💜💜💜

Píše se rok 2023...

Byl jsem na naší zahradě plné ovocných stromů a zbíral těsně. Je červenec a tak jsou obzvláště sladké. Seděl jsem na vysokém stromě a do košíčku si dával ty nejsladší.

Jsem z chudé hybridí rodiny. Žiji jen s matkou a starším bratrem na vesnici. Nikdo neví, že jsme králičí hybridi, svoje uši si vždy schováme pod nějakou pokrývku hlavy. Třešně sbírám, abych je pak mohl v neděli prodat ve městě.

Nasbíral jsem další košík a slezl ze stromu. Šel jsem domů, kde bratr pomáhal matce s uklízením. Položil jsem další košík do předsíně, kde jich bylo už deset.

„Jungkookie?" zavolá na mě matka z kuchyně. Šel jsem hned za ní, seděla za stolem s Tae-ilem - mým bratrem. Posadil jsem se tedy za nimi. „Co se děje?" podívám se na matku.

„Jde o to, že máme spoustu dluhů a už je toho na mě moc. Potřebujeme nějaké peníze," povzdechne si. „Jak to myslíš? Každou neděli jezdíme do Seoulu, kde prodáváme ovoce," řeknu nechápavě. „Ano, ale to nám sotva stačí na na jídlo a dluhy se samy nezaplatí. Proto mě napadlo mě, že až budeme v Seoulu, tak tam zajdeme do podniku, kde obchodují s hybridy," dál už to nedořekne, protože se rozbrečí. Obejmul jsem ji: „Určitě bude i jiné řešení."

„Bo-bohužel..." vzlykne. „S-stačilo by-by pro-prodat je-jen j-jednoho," zaboří si tváře do dlaní. „Takže já, nebo Jungkook," konstatuje Tae-il. Matka přikývne. Tae-il začal argumentovat: „Já jsem straší syn a-" přerušil jsem ho: „J-já půjdu." Po téhle větě se mi nahrnuli slzy do očí. Tae-il a matka se na mě překvapeně podívali. „T-to myslýš vážně?" vykoktala matka, která se neúspěšně snažila potlačit slzy. „A-ano," sklopil jsem pohled.

Upřímně? Vím, že se dá s hybridy obchodovat. Taky je mi jasné, že do konce života budu uklízet, prát a vařit nějakému boháčovi, ale za pocit, že matka a bratr se budou mít nadosmrti jako v bavlnce to stojí. A navíc... Ten případný boháč, co si mě odkoupí z toho podniku bude mít peníze, takže se taky nebudu mít úplně špatně. Opravdu miluji matku a bratra a tohle pro ně musím udělat.

💜💜💜

Ig: _jk_v_bts_vkook_