KILLER QUEEN [CZ]

12. » You're only human.

„Jak to jde?" kývla jsem na mého 'spolubydlícího' Nathana, který tu bydlel už tři dny. Nathan vzhlédl od počítače a věnoval mi úsměv, ale hned na to znovu zavrtal nos do práce.

„Něco mi tu nesedí." zamumlal a ukázal, abych za ním šla. Nathan se jevil jako dobrý kamarád a vynikající technik, i hacker. Byl teď můj spojenec, doopravdy.

Všichni jsme se totiž dohodli na tom, že teď půjdeme po Davidovi a za žádnou cenu ho nenecháme vyhrát, ale zbavíme se ho. Dokonce i Matt souhlasil, proto teď byl s Charlie pryč, učila ho střílet. Už ale ztrácela nervy, protože Matt měl neustále strach, že ji zasáhne, nebo že se kulka odrazí a střelí ho.

„Co?" vyzvídala jsem a posadila se na barovou židli vedle Nathana, který měl zrovna otevřený nějaký dokument. Moc jsem se v tom nevyznala, ale on očividně ano.

„David musí udávat všechny jednotky, které za cílem pošle. Je tu zapsaná ta Blair a Simon, ale ti poslední dva v autě, o kterých jsi mluvila, tu nejsou." pohlédl na mě Nathan a prstem poukázal na nějaká čísla a jména. Trochu jsem se zamračila a nechápala to.

„Třeba je tam David nezapsal." pokrčila jsem rameny a snažila se tak najít nejsnadnější řešení. Každý se může splést, možná je tam opravdu nezadal. Nathan ale nesouhlasně zavrtěl hlavou.

„To těžko, v tomhle se nikdy nemůže splést. Hledal jsem v Davidově databázi i identifikační číslo toho auta, co jsi mi řekla. Nikde nic není, ani ti agenti podle tvého popisu." namítl Nathan a vypadalo to, že se rozhodně nemýlí. Identifikační číslo jsem nespletla, pořád si ho pamatuji.

„Co to znamená?" těkala jsem pohledem mezi obrazovkou počítače a Nathanem. Nechtěla jsem si ani domýšlet, co to všechno značí.

„Podle mě má David pod sebou ještě někoho s vlastní databází. Tam je zapsán i ten výjezd auta, které jsi odvrhla do barelů s ropou. Udělal to asi proto, že kdyby se do té Davidovy databáze někdo naboural, tak aby měl rezervu." vzdychl ustaraně Nathan a promasíroval si spánky. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla, abych hned nevybuchla. Měla jsem Davida plné zuby.

„Idiot, zabiju ho." zamumlala jsem a vstala z židličky, přičemž jsem chodila sem a tam, jako kdyby mě to mohlo uklidnit. Vlastně to mělo opačný účinek. Chce se mě zbavit tak moc, že si najal i někoho s vlastní databází. Důkazy budou zahlazeny.

„Zbavíme se ho." slíbil Nathan a přišel ke mně, čímž mě zastavil v chůzi. „Sice tě znám jen chvilku, ale Charlie dlouho. Jsi fajn holka, Lauren. Přežila jsi všechno, přežiješ i tohle." usmál se na mě Nathan a mně nezbývalo nic jiného, než se usmát.

„Sice mě chce mrtvou, ale to se mu nepovede." ušklíbla jsem se a bylo mi jasné, že tahle válka už jde do tuhého. Jde tu o vše.

„Tohle nechce. Proto si najal Blair a Simona, ti by nic nezmohli." odpověděl mi Nathan, ale já se na něj s pochybnostmi podívala. „Chce, aby tě přivedli a mohl tě zabít sám. Nikdy za sebe nenechá dělat práci." dodal, čímž mě rozhodně 'uklidnil'. Jen tě chce zabít on sám, buď v klidu!

„Tak ho předběhneme." pokrčila jsem rameny a Nathanovi se úsměv ještě rozšířil. Mě jen tak někdo nedostane. Ani David. Nikdo.

×

„Jak dlouho spolu jste?" zeptala se zničehonic Charlie, když mi pomáhala smýt ze mě krev někoho, koho jsem zabila. Nasucho jsem polkla a podívala se na ni.

„S kým?" dělala jsem hloupou a pootočila rukou, protože jsem měla loket od krve. Tohle byl jeden z nejhorších zásahů, zabilo se i několik nevinných lidí, což mě teď trápilo. Zvykla jsem si na zabíjení špatných lidí - pašeráků drog, teroristů.. Ale tohle pro mě bylo těžké snést.