KILLER QUEEN [CZ]

9. » Your gun has a name?!

„Za jak dlouho tam budeme?" zeptal se Matty a pohlédl na malé digitální hodiny v mém autě. Jeli jsme do mého náhradního bytu, kde mám zbraně a všechny potřebné věci. A je to jediné místo, o kterém David neví. Snad.

„Za dvacet minut, asi." odpověděla jsem a pustila rádio, protože kdyby nastalo ticho, bylo by to opravdu trapné. Chicago je velké a můj byt se nachází v poklidnější čtvrti. Zrovna teď jsme jeli čtvrtí, kde nebylo nic. Jen polorozpadlé domy a fungující semafory.

„A tam mi všechno povíš?" ozval se Matty i přes hukot nějakého příšerného rapu. Pokud jde o mě, nesnáším rap. Ale všechno je lepší, než napjaté ticho.

„Všechno." přikývla jsem, ale i tak mi bylo jasné, že mu o jedné věci říct nesmím. Musí mu postačit, že mě David chce zabít kvůli tomu, že jsem tam pracovala. Hlavní důvod vědět nemusí.

Podívala jsem se do zpětného zrcátka a všimla si černého Range Roveru, který se za námi už pěknou chvilku táhne. Zaostřila jsem zrak a uviděla, že za volantem sedí nějaký plešatec s černými brýlemi. Jeho vlasatý spolujezdec držel zbraň. A je to tady.

„Matte, vypni to rádio a pak sáhni do té přihrádky u tebe." pobídla jsem Mattyho, který viděl, že jsem nějak zvážněla a tak mě poslechl jako vycvičený pes. Když vypnul rádio a autem se už neozýval ten otřesný rap, sáhl do přihrádky a vytáhl z ní to, co jsem chtěla.

„Co to sakra je?!" vyjekl, načež upustil mou zbraň na své nohy, jen aby se jí nemusel dotýkat. Chtělo se mi protočit oči, ale nakonec jsem se ovládla.

„Na Zaru mi dej pozor, už mi několikrát pomohla." podotkla jsem a Matty se na mě vyděšeně podíval. Byl zmatený z toho všeho, co se děje.

„Zara? Tvoje pistole má jméno?! Asi budu zvracet." vydechl a zavrtěl hlavou, přičemž se snažil nedostat záchvat. A to chce být psycholog? K němu bych tedy nešla.

„Hele, mám nové potahy, tak radši ne. Mimochodem, nechci tě nějak strašit, ale pronásledují nás. Takže se musíme vyměnit." oznámila jsem v klidu a Matty se zapřel do sedačky, přičemž vrtěl hlavou sem a tam.

„Jak můžeš být v klidu?!" křikl po mně a já dupla na plyn, abych ty pitomce za mnou nějak setřásla. Prudce jsem zabočila a pak teprve zvolnila rychlost.

„Protože jsem prošla výcvikem. A teď se se mnou vyměň, budu střílet." odvětila jsem a Mattovi nezbylo nic jiného, než být zticha a poslechnout.

Sundala jsem ruce z volantu, načež se ho Matty chytil a když přes mě přelézal, posunula jsem se na jeho volnou sedačku. Pohlédla jsem na Mattyho a musela uznat, že alespoň tohle se mu povedlo. Teď jsem byla spolujezdec já a on řídil. Natáhla jsem se pro chudinku Zaru, která teď ležela na zemi, ale nic jí nebylo. Ujistila jsem se, že má náboje a pohlédla do zrcátka. Černý Range Rover nás dohnal a spolujezdec se vykláněl z okna, přičemž mířil na naše auto.

„Tak, zase v akci, Zaro." povzdychla jsem si k mé pistoli a stáhla okno. Ovanul mě příjemný vánek, i když situace, ve které jsme se nacházeli, nebyla dvakrát příjemná. „Musíš jet pořád rychle, kašli na barvy semaforů a poslouchej, co ti řeknu. Jasné?" koukla jsem na Matta, abych se ujistila, že na něj znovu nejde záchvat a zvracení.

Matt jen přikývl a já natáhla ruku se zbraní ven, načež jsem se vyklonila z okna a hned vystřelila. Bohužel jsem toho spolujezdce netrefila, ale aspoň jsem mu prostřelila sklo. Ten parchant také vystřelil, jenže já se stáhla dovnitř a tak trefil zpětné zrcátko. Nenechala jsem se zastrašit a vykoukla z okna. Tentokrát jsem vystřelila několikrát za sebou a dvě kulky ho trefily. Jedna do paže a druhá do ramene.