Jay přijel přesně v osm, jak sliboval. Oblečený byl celý v černém a kolem krku měl pro něj typickou vojenskou známku.
Když jsme do klubu dojeli na jeho černém Harley, šli jsme rovnou k baru, kde mi objednal Cuba Libre a sobě si objednal whiskey s ledem. Ještě chvíli jsme u baru pobyli a objednali si každý ještě jeden drink a on mě pak vytáhl na parket tancovat. Hodnou chvíli jsem s ním tancovala,ale po nějaké době jsem dostala žízeň, a tak jsme šli k baru, kde jsem si dala colu s whiskey a on si dal to samé. Pak jsme si dali ještě Campari s džusem a odcházeli zase tancovat.
Když bylo asi tak deset a já v sobě měla pár panáků černé vodky a nějaké panáky whiskey, začalo to vše nabírat grády. V hlavě se mi stále ozýval hlas, který mi našeptával spoustu špatných věcí. Jako například žďuchni do toho kluka, nebo poper se s tou holkou a spousty podobných. A najednou z ničeho nic jsem do té holky začala strkat a řvát po ní ty nejrůznější nadávky. Jenže nejhorší na tom všem je, že vůbec netuším, kde se to ve mně vzalo a další věc byla, že se mi v hlavě ten hlas ozýval pořád. Ale najednou ke mně došel Jay a všechny tyhle černé myšlenky přestaly. „Děje se něco?" zeptal se starostlivě. „Ne nic, všechno je vpoho. Jen mi není moc dobře." Odpověděla jsem mu. „Tak já tě vezmu domů. Poď."
Jakmile jsme dojeli ke mně domů, pomohl mi nahoru. Já jsem se převlékla do pyžama a lehla si do postele. A z ničeho nic ze mne vylétlo „Zůstaň tady se mnou a lehni si ke mně." Nic nenamítal jen si sundal jeany a lehl si ke mně do postele. Já jsem si lehla na jeho hrudník a poslouchala jeho pravidelně bijící srdce.
„Jak ti je?" zeptal se mě naprosto nečekaně.
„Bylo mi i líp." Odpověděla jsem mu popravdě. Najednou se zvedl, což se mi vůbec nelíbilo a někam odešel. Po chvíli se vrátil s lavorem a já se na něj nechápavě podívala. „Kdyby se ti chtělo zvracet, protože jsi toho vypila fakt hodně" podal mi vysvětlení a položil lavor na zem ke mně a lehl si zpátky ke mně. Já jsem si zase lehla na jeho hrudník a zase se zaposlouchala do jeho pravidelně bijícího srdce a pravidelného oddechování. Tohle a jeho příjemný hlas, který mi broukal nějakou písničku mne ukolébal do nádherného spánku.
Když jsem se ráno vzbudila, měla jsem naprostý okno. Jediné co si z té noci pamatuji je, že jsem Jayovi řekla ať tu se mnou zůstane, ale teď tu nikde není. Díky bohu. „ Bože já jsem tak blbá. Co jsem si to myslela?" řekla jsem do prázdna.
„A proč?" zeptal se Jay, až jsem si sedla na posteli z toho jak jsem se lekla. Což jsem dělat neměla, protože mi do hlavy vystřelila šílená bolest.
„ Do prdele." Zaklela jsem. „ Takle hodně už pít nikdy nebudu. A ty, ty už mě takhle neděs. Málem jsem z tebe dostala šok."
„Co se děje Kate?" zeptal se.
„Ale jen mě kurevsky bolí hlava. Jinak jsem naprosto vpohodě." Odpověděla jsem mu ironicky.
„Počkej, já ti donesu prášek."
„ Je dole v..." jenže než jsem to stihla doříct už byl pryč. Ani se mě nezeptal kde to je, jako by to tady už znal.Jenže to je nemožné. Nikdy dřív tady nebyl.
O chvíli později už mi podával prášek a sklenici s vodou, kterou jsem celou vypila. „Děkuju" řekla jsem mu.
„Nemáš zač. A je to už lepší?"
„Mnohem."
„ Tak poď, uděláme snídani."
„OK" souhlasila jsem a už se hrabala z postele.
Ke snídani jsme si udělali palačinky a povídali si u ní. „Proč jsi tu se mnou dneska zůstal?" To byla hned první otázka, na kterou jsem chtěla znát odpověď.
„Za prvé, protože jsi chtěla. Za druhé, nevadilo mi to. Za třetí, nebyla jsi ve stavu, kdy by si to tady zvládla a za čtvrté, protože se mi líbíš. A teď mám otázku já. Proč jsi chtěla abych tu s tebou zůstal?"
„No,ehmm já sama nevím" odpověděla jsem mu a na to jsme oba dostali strašný záchvat smích, který trval nejmíň pět minut, ne-li víc. A takhle pokračoval celý den. Povídali si a hodně se spolu nasmáli. Když nastal večer zvedl se k odchodu, ale já ho zastavila debilní otázkou „Nezůstaneš tu se mnou celej víkend? Prosím."
„ Dobře, jen si domů zajedu pro čistý oblečení." S tímhle se zvedl a šel ke dveřím a já za ním. Něž vyšel ze dveří otočil se ke mně a řekl „Za půl hodiny jsem zpátky" a odcházel k motorce, jenže se najednou otočil a vracel se zpátky jako by něco zapomněl a to něco byla mně pusa na tvář. Okamžitě jak zjistil moji reakci objevil se mu na tváři vítězoslavný úšklebek a s tím odjel.