Ranní světlo,
Náhle smetlo,
Prach ze stolu,
Jež pocházel z blízkého dolu.
Zelené stromy,
Vysoké jako patrové domy,
Zarostly listím,
Jak teď už vidím.
Město kolem se probouzelo,
Tak jako každý den mělo.
Lidé vstali z postele,
A podívali se v televizi na spasitele.
Byla to temná doba,
V níž nebyla už ani droba.
Domy bortili se v ulici,
Auta stáli různě na silnici.
Lidé omámeni žargonem,
Vysílaný hlučným tlampačem,
Šli pokaždé do práce,
Aby byli stále daní plátce.
V jaře tom osudném,
Probudil se v bytě studeném,
U kapucínů umístěném,
Tmavým oknem zastíněném.
Jako vždy nespokojen se systémem,
Uvažující z neznámého důvodu nad meristémem,
Vyšel před klášter bývalý,
A nasedl do elektriky pomalý.
Jel na robotu,
Kde ve fabrice vyráběl nejednu botu,
Dívající se kolem,
Na zástupce hlupáků a šelem.
Šelma je bestie,
A vůbec nezná hostie,
Stát drží pod kontrolou,
Nespojena s žádnou paralelou.
Když před továrnu přišel,
Kouř z ní výjimečně nešel.
Bušil na vrata,
Než přihnala se zase ta prasata.
Odvlekli ho do špíny,
Tam jen válely se plíny.
Usadili jej na židli,
A nejeden políček mu vytkli.
Přišel první z nich,
Ten, co provozoval ten nechutný pych.
Největší svinstvo země,
Jemuž nejde se nikdy po jméně.
Plivl mu do tváře,
A do ní z lampy zasvítila mu pronikavá záře.
Pohlédl mu do očí,
Ale i rychle přitočil se k němu náhončí.
"Ty si chceš zahrávat,
A vale nám dávat?"
Řekl nejmenovaný,
Avšak disentem již nazývaný.
"Jsi nechutný, ty svině,
Brzy podlehneš prašivině."
Odvětil náš hrdina úsečně,
Ale nikdy už se nevrátí na učně.
Facka přiletěla ze strany,
Kopanec přesně mířené rány-
Zkroucený v agónii,
Už netoužící ani po arónii.
"Odveďte to svinstvo,
A hoďte mezi opičinstvo!"
Vydal rozkaz maršál,
A přes záda přehodil temný šál.
Otočil se na podpatku,
Kopl do odpadku,
A odešel zpět do krytu,
Kde žil ve skrytu.
Šedá eminence světa,
Kterou nezastaví jediná věta.
Ač dobře mířená,
Není nikdy dostatečně silná.
Vůdce nemá svědomí,
Všem zakazuje vlastní vědomí.
Sám má hluboké vědění,
A pevně drží vedení.
Nikdy se jeho vláda nezhroutí,
Dokud snad někdo ideologii zásadně nepokroutí.
Ale to se nestane,
Dokud převrat nezačne.
ČTEŠ
Někde to končí a někde začíná
PoetryŽivot vede mnoha směry? Ale jakými? Někde začíná, někde končí. Vždy celý? Ne, někdy jen ta část, kterou zrovna žijeme