Prolog

741 26 1
                                    


Milý deníčku, dneska je ten nejhorší den v mém životě. Odjíždíme do Ameriky. Prý kvůli táty práci. Chce víc peněz. Přitom už bohatý je. Proč musí chtít víc peněz? A proč do Ameriky musím taky? Nechci tam. Mám to tu ráda. Rosice jsou nejhezčí místo na světě. Mám tu kamarády, školu, babičku s dědou a taky tu mám Láďu. Mého nejlepšího kamaráda. Známe se od školky, ale to už víš. Je to ten nejlepší kluk pod sluncem. Má mě rád a já mám ráda jeho. Možná ho i trošku miluju, ale to je tajemství. Nikdy se nesmí dozvědět, že jsem do něj zabouchnutá. Slíbili jsme si, že budeme kamarádi na věky a na veky. To hodlám dodržet. Bude mi chybět. Fakt moc. S kým budu v Americe chodit ven, číst knihy, zpívat a kopat si? Kdo mě bude podporovat v krasobruslení? S kým se budu smát? S kým budu dělat všelijaký blbosti?

Moje největší přání je, abych ho zase někdy potkala. Takže prosím, moc tě prosím, jakmile to jenom bude možný, sveď nás na stejnou cestu. Mám ho moc ráda na to, abych o něj přišla. Bez něj nebudu nikdy šťastná. Nemůžu být bez něj šťastná. Jsme tým. Dám všechno za to, abych ho ještě mohla potkat.

Děkuju, Anička

Druhá šanceKde žijí příběhy. Začni objevovat