Vzpoura jídla

Jsem zpět, ale na jiném místě

Z pohledu Marmeládky

Další úkol, další nebezpečí. To už bude můj každodenní šálek kávy. Nevím proč vždy vybere mě. Já tam nechci, co když tentokrát nebudu mít tolik štěstí a Temný pán mě chytí? Muffin ve mě vidí nejslabšího člena a jsem mu prostě k ničemu. Už je dostatečná tma a všichni včetně Muffina spí. Doufám, že spí i Temný pán jinak to bude špatné dost špatné.

Pomalu se vydávám do špajzky a dál až do kuchyně. V kuchyni je tma a ticho, což přidává odstín hrůzy. Stojím před Lednicí a klepu. Někdo z lednice volá: "Hálo?" "Ahoj, tady....." zrovna ve chvíli, kdy jsem něco chtěla říct do místnosti přišel temný pán a když mě uviděl vrátil mě do Lednice. Všechno jídlo s na mě podívalo a jeden sýr se mě zeptal: "To si volala ty?" "Ano, ale neměla jsem v plánu tu zkočnit" řekla jsem popravdě. "To asi nikdo, ale odkud jsi?" A bylo to tu, zdlouhavé vysvětlování. Vše jsem jim řekla a myslím, že mě pochopili. Po pomalu hodinovém vysvětlování mě napadlo hned několik věcí: Jak se odtud dostanu? Už vím pošlu Marmi myšlenku. Co když to nevyjde? Myslím, že bych se měla držet druhé myšlenky.

"Ahoj Marmi, to bys asus neuhodla kde právě jsem"

"Kde jsi?"

"Jsem v Lednici"

"Cože? Jak jsi se tam dostala? Vždyť jsi měla jen říct jídlu v Ledničce aby byly připraveni až zavoláme"

"To sice jo, ale v momentě kdy jsem řekla halo přišel Temný pán a vrátil mě tam. Utíkat nebudu, ale budu připravena na boj"

"Dobře, každý den tě budu o všem informovat, teď se obě půjdem vyspat dobrou a přežij to"

"Dobře, pokusím se, dobrou"