Vysněná škola - Bradavice

Dopis

Oslava už dávno skončila a já pořád nedostala svůj dopis.Začínám se bát,že Isabella má pravdu a Bradavice opravdu neexistujou.
Po zbytek dne jsem uklízela nepořádek po oslavě.Když jsem vše uklidila,šla jsem se osprchovat,vyčistit zuby a spát.Dlouho jsem ale nemohla usnout,protože jsem přemýšlela o tom,co vše se mohlo stát. Třeba se té sově něco stalo nebo špatně napsali adresu ale určitě na mě nezapoměli.
Už musim jít spát,protože zítra jedu s mamkou nakoupit učebnice, sešity a další potřebné věci do školy.Do obyčejné školy,kam chodí obyčejné děti (mudlové) a učí se obyčejné věci jako třeba číst,psát,počítat a další obyčejné nekouzelné věci.
Ráno jsem vstala celkem brzy a nevěděla jsem,co mám dělat.Po chvíli jsem se převlékla do plavek a šla jsem na zahradu do bazénu.Jenom co jsem do něj skočila,jsem zaslechla šum křídel. Uviděla jsem sovu,která držela v zobáku jakýsi dopis a letěla k našim dveřím. Okamžitě jsem vylezla z bazénu a běžela jsem se podívat ke schránce. Vzala jsem všechny papíry a dopisy,co tam byli a hledala jsem ten dopis.Když jsem ho našla a viděla razítko se znakem Bradavic,okamžitě jsem běžela probudit rodiče,abych jim ho ukázala.Když jsem jim ho ukázala s udivením se na sebe podívali a pak mi mamka řekla ,,Zlato,jsme na tebe oba moc hrdí,že jsi dostala svůj dopis ale my tě do Bradavic nepustíme.''