Vysněná škola - Bradavice

Vlakové nádraží

Dnes je ten den.Den,kdy odjedu na 10 měsíců do Bradavic ve kterých se budu učit čarovat,míchat lektvary atd....

Seděla jsem u Nebelvírského stolu. Byl konec školního roku,Nebelvírští se radovali a výzdoba ve velké síni byla v barvách Nebelvíru.Ano vyhráli jsme školní pohár.Naproti mě seděl pěkný kluk který se na mě usmíval a řikal...
,,Kat vstávej!No tak Katrin vstávej dneska jedeš do Bradavic!''vzbudila mě a vyrušila ze snu Isabella.

Otevřela jsem oči,posadila se a protáhla se.Vedle mé postele ležel veliký kufr s mými věcmi a na něm bylo připraveno oblečení.Natáhla jsem se pro něj a začala se oblékat.

Oblékla jsem si černé legíny,fialové tílko s nápisem You is my life a černobílou mikinu.Poté,co jsem se oblékla jsem vzala kufr a odnesla ho na chodbu před můj pokoj.Opřela jsem ho o zeď a odešla do koupelny udělat si ranní hygienu.

Umyla jsem si obličej,vyčistila zuby, učesala si vlasy,zapletla je do jednoduchého copu a vydala se dolů do kuchyně na snídani.

K snídani jsem měla výborné maminčiny palačinky s ovocem a hrnek teplého kakaa.Když jsem dojedla,mamka mi podala svačinu,kterou jsem si dala do mé kabelky přes rameno.Mezitím mi taťka snesl kufr dolů a šel ho dát do auta.

Vydala jsem se do předsíně,kde jsem si obula své fialové konversky.Zavolala jsem Sofie,která poslušně přicupitala a já si ji vzala do náruče.Naposledy jsem vdechla vůni domova a poté jsem překročila práh.

Nasedla jsem do auta a už jsem jen čekala až taťka naloží všechny věci.Bylo 9:47 když jsme odjížděli od našeho domu.Cesta se mi zdála dlouhá,jelikož už jsem se nemohla dočkat ale zároveň jsem přemýšlela o tom,že mi budou všichni chybět.

Ségra se na mě podívala.

,,Neboj ségra,na Vánoční prázdniny přijedeš domů a jestli se bojíš,že nebueš mít kamarády,tak na to zapomeň, protože ty jich budeš mít spoustu.''řekla Isabella a usmála se.Isabella umí být hodná starší ségra ale někdy bych ji nejradši zabila.

Také jsem se bála,že mi budou nadávat mudlovská šmejdko. Pokud tam bude chodit syn Draca Malfoye,tak o tom nepochybuji. Nejspíš bude stejný jako jeho otec.Ale každý nemusí být jako jeho rodiče.Třeba bude hodný,přátelský a nebude se povyšovat.

,,Kat,už jsme na parkovišti.'' řekl taťka. Zvedla jsem hlavu a opravdu už jsme tam byli.Aby mi Sofie někam neutekla, dala jsem jí do přepravky.Taťka mi došel pro vozík a následně mi pomohl vyložit na něj všechny věci.

Měla jsem asi ještě půl hodiny čas,tak jsme si v nádražním občerstvení koupili točenou zmrzlinu. Když jsme svoji zmrzlinu všichni dojedli,bylo už 10:43.Vstali jsme z židlí a šli k přepážce mezi nástupišti 9 a 10.

Když jsme tam došli,viděla jsem jak zdí právě někdo proběhl.Zalapala jsem po dechu a vydala jsem se ke zdi.Pomalu jsem přibližovala prst ke zdi a ve chvíli,kdy se jí měl dotknout v ní zmizel.Rychle jsem ho vyndala a šla zpátky k vozíku.Chytla jsem ho a rozeběhla jsem se.Blížila jsem se ke zdi pořád víc a víc.Když vozík už zmizel ve zdi,hned jsem zmizela i já a asi za 2 sekundy jsem stála na nástupišti 9 3/4.
Chvíli po mě zdí proběhla i Isabella,mamka a taťka.

Na kolejích stál překrásný červený vlak.
Rozhlížela jsem se a i přes tu spoustu lidí jsem našla krásné dlouhé blond vlasy,které patřily Lence.Taťka převzal můj vozík a šel uložit všechna má zavazadla do vlaku.

Já s mamkou a Isabellou jsme se vydali k Lence.Jako první si nás všimla Eleanor,která se rozeběhla naším směrem.Ve chvíli,kdy k nám doběhla mě obejmula.

,,Já jsem se tak těšila!"řekla El

,,Jo já taky.Jdem za tvoji mamkou?A mimochodem,kde máš taťku?"zeptala jsem se a poté jsme se vydali směrem k Lence.

,,Taťka je v Bradavicích,učí tam bylinkářství."odpověděla mi El.

,,Páni,to je skvělý!Dobrý den."pozdravily jsme Lenku.

,,Dobrý den.Tak co Katrin,těšíš se do Bradavic?"zeptala se Lenka.

,,Strašně moc,už se nemůžu dočkat."odpověděla jsem.

Lenka se jen usmála a dala se do rozhovoru s mojí mamkou.Já si začala povídat s El.Přestali jsme si povídat až když kolem nás prošel muž,žena a tři děti,kteří oslovili Lenku.

,,Jé,ahoj Lenko,jsi to ty?"pozdravili nejspíš manželé.

,,Ahoj!Ano,jsem to já."odpověděla Lenka.

Bože!Teprve teď mi to docvaklo.To je přeci Harry Potter a Ginny Weasleyová!A to jsou jejich děti.Otočila jsem se na ně a pozdravila.

,,Ahoj,já jsem Katrin."

,,Ahoj já jsem Lily,já James a já jsem Albus."odpověděli mi.Začali jsme si povídat.Po chvilce se k nám přidala i El.Byla jsem tak šťastná že jsem si ani nevšimla že už přišel i taťka.Náš rozhovor přerušila Ginny.

,,Pojďte děti jdeme najít tetu Hermionu a strejdu Rona."

,,Tak zatim ahoj."řekli a zmizeli v davu.

Otočila jsem se na rodiče a na ségru s úsměvem na tváři.

,,Nastupovat!"ozvalo se a úsměv mi z tváře okamžitě zmizel.Objala jsem všechny tři najednou a nehodlala jsem je pustit.

,,Jdi už ať ti to neujede."řekl taťka. Mamka mezi vzlyky říkala ty rodičovský kecy jako třeba ,,Dávej na sebe pozor." nebo ,,Buď hodná."a tak dále a tak dále.

Naposledy jsem všechny objala a společně s El se vydala k vlaku.Když jsme si probojovali cestu ke dveřím, naposledy jsme se podívali na rodiče a poté nastoupili.

Tamtadadá!Po opravdu dlouhé době hlásím novou kapitolu.Nebudu to protahovat takže snad se líbí.Zatim se mějte a pa :*