Vysněná škola - Bradavice

Vlak

Šli jsme uličkou a hledali volné kupé. Nakonec jsme se smířili s kupé,kde seděl jeden člověk.

,,Ahoj,můžeme si přisednout?"zeptala jsem se kluka,se skoro bílími vlasy.

,,Jo,jasně jenom pojďte."odpověděl a mile se usmál.

,,Já jsem Scorpius Malfoy"řekl a natáhl ruku k El.

,,Já jsem Eleanor Longbotomová."řekla El.On jen přikývl a natáhl ruku ke mě.

,,Já jsem Katrin Simonsová."odpověděla jsem a nervózně se usmála.

Chvíli jsme jen tak nehybně seděli dokud se Scorpius nezeptal:

,,Do jaké koleje myslíte,že půjdete?Já myslím,že půjdu určitě do Zmijozelu."

,,Já nevím kam půjdu,moje mamka chodila do Havraspáru a taťka do Nebelvíru,ale já bych chtěla spíš do Nebelvíru."ukončila El

,,A co ty Katrin?Můžu ti říkat Kat?"zeptal se Scorpius

,,Jo v pohodě,můžeš.No,já zatím nevím kam půjdu."řekla jsem a mé oči směřovali k zemi.

,,Aha.Ty jsi z mudlovské rodiny?"zeptal se

,,Jo,jsem"

,,No,víš otec mi o mudlech vyprávěl.Když prý studoval na škole,tak prý mudly a mudlovské šmejdy nenáviděl ale poté změnil názor.Od té doby,co se dědeček dostal do Azkabanu se prý táta přestal chovat míň jako idiot."

,,Takže....tobě.......nevadí,že jsem mudlovská šmejdka?"

,,Ani ne"řekl a usmál se

Naši konverzaci přerušil hlas staré paní:

,,Dáte si něco milánkové?"

,,Jednu čokoládovou žabku a jedny Bertíkovi fazolky tisíckrát jinak."řekl Scorpius,zaplatil a byla na řadě El.

,,Tři čokoládové žabky a jednu lékořicovou hůlku,prosím."

,,Jedny Bertíkovi fazolky tisíckrát jinak,pět čokoládovývch žabek,tři dýňové paštičky a..... to bude všechno."dořekla jsem.

Zrovna projíždíme okolo několika jezer,když v tom příjde nějaká dívka z Nebelvíru asi tak z šestého ročníku.

,,Už byste se měli převléknout do hábitů,brzy budeme na místě."řekla a opět odešla.

Vytáhli jsme si z kufrů hábity a já a El šly na chodbu.Počkaly jsme než se Scorpius převlékne a poté vstopily dovnitř.Tentokrát šel na chodbu Scorpius.Již v hábitech jsme uklidily oblečení do kufrů a zavolali Scorpiuse.

Ještě chvíli jsme si povídali dokud vlak nezačal zpomalovat.Už zastavil.Vzala jsem svou tašku přes rameno a vyšla z kupé.Na chodbě bylo plno.Studenti se hrnuli ven.Když jsem se dostala ke dveřím,první co jsem slyšela bylo:

,,Prváci za mnou!"

Ahoj!Nová kapitola na světě.Líbí? Děkuju,že to čtete.Jo a omlouvám se za to,že to tak trvalo.