Jenom co mi mamka řekla,že do Bradavic nepojedu,jsem se rozbrečela a utekla jsem do pokoje.Tam ale byla Isabella,která se mě zeptala co se stalo.Když jsem jí to řekla,smála se mi. ,,Kat to se ti asi jenom zdálo ve snu, žádný dopis ti nepřišel!'',vykoktala ze sebe v záchvatu smíchu.Když jsem jí ale ukázala dopis,okamžitě jí přešel smích a řekla ,,Wow,Kat ty jsi ho vážně dostala, pojedeš do Bradavic a bude z tebe čarodějka,to snad není možný.Mám z toho takovou radost.A ty jsi celou tu dobu říkala pravdu a já se ti smála, promiň'' a obejmula mě ,,Jo to jsem si taky myslela ale mamka mě nepustí'' Jenom co jsem to dořekla,Isabella vyběhla z pokoje rychlostí blesku a já běžela za ní.Doběhla jsem před ložnici rodičů a slyšela jsem,jak se tam Isabella hádá s mamkou a taťkou.Zanedlouho vyšla Isabella,která mě s radostí objala,a hned za ní mamka s taťkou kteří se usmívali a řekli,,Kat,po rozhovoru s tvou sestrou jsme přemýšleli a usoudili jsme , že tě do Bradavic pustíme'' ,,Jupíííí'' zakřičela jsem a objala nejdřív Isabellu a pak mamku s taťkou.
Po obědě půjdeme s mamkou na nákupy do příčné ulice ale má to jeden háček. Nevíme,jak se tam dostaneme. Kolem jedné hodiny jsme vyrazili do města. Chvíli jsme bloudili,ale zanedlouho jsme zaslechli malou rodinku jak se o příčné ulici baví.Šli jsme k nim blíže,představily jsme se a zeptali se,jestli by nám do příčné ulice neukázali cestu.Paní byla milá a řekla,že nám s radostí pomůže.Někoho mi připomínala ale koho?.....Lenka,to je přece Lenka Láskorádová,ten pán je určitě Neville Longbotom a ta dívka je určitě jejich dcera.,,Promiňte,vy jste Lenka Láskorádová?''zeptala jsem se ,,Ano to jsem''odpověděla mi a mile se usmála.Šli jsme asi pět minut dokud jsme nedorazili k jedné hospodě.Vešli jsme do ní a kráčeli jsme dále do domu.Když jsme dorazili k nějaké zdi,Lenka vytáhla hůlku a poklepala jí na pár cihel.Zeď se začala otevírat a já viděla mnoho lidí v jedné opravdu kouzelné ulici.Vešli jsme a zeď se za námi zavřela.Vytáhli jsme seznam potřeb do školy a šli jsme ulicí.
Nejdříve jsme šli ke Gringottovým do kuzelnické banky.Tam jsme vyměnili mudlovské peníze za galeony,abychom mohli vše zaplatit a mamka mi založila trezor.Jako další jsme šli do obchodu Madame Malkinová /hábity pro každou příležitost.Jenom co jsem vešla do obchodu mě přivítala milá,starší buclatá dáma.Postavila mě na stoličku a začala si mě měřit.Když zkončila,pronesla,,Hábit si vyzvedněte za 2 hodiny''.Následně jsme navštívili obchod s názvem Krucánky a kaňoury,kde jsem si nakoupila všechny potřebné učebnice. Pak nějaký obchod kde jsem si koupila inkoust,brko a nějaké sešity.Potom obchod se zvířaty,kde jsem si koupila krásnou zrzavo-černo-bílou kočičku,kterou jsem pojmenovala Sofie.Ve stejném obchodě jsem koupila také všechny potřebné věci pro Sofie.Pak jsem si ještě koupila cínový kotlík standardní velikosti 2. Ještě mi zbývala koupit hůlka.Namířili jsme si to teda do obchodu nazývaného jako Oliwander.Vešli jsme dovnitř,slušně jsme pozdravili a vydali se k pultu.Za chvíli přišel starší šedovlasý pán který si mě změřil pohledem,natáhl ruku pro tenkou krabičku a podal mi ji.Otevřela jsem jí,vzala si hůlku a mávla s ní. ,,PPP...ardon''vyhrkla jsem ze sebe po rozbytí skleněné vázy.,,Nic se nestalo'' řekl a podal mi jinou.Vzala jsem si ji a ucítila jsem teplý vánek.To je ona.Pan Oliwander ji uklidil zpátky do krabičky,zabalil ji,podal mi ji a my zaplatili(no teda mamka).Ještě jsme měli trochu času před vyzvednutím hábitu a tak jsme zašli na zmrzlinu.Když jsme jí snědli,opět jsme navštívili obchod Madam Malkinové,kde jsme vyzvedli hábit.Když jsme vyšli ven z obchodu,opět jsme potkali Lenku s Nevillem a s jejich dcerou,kteří už taky byli na odchodu.Šli jsme tedy s nimi.Po cestě jsem se spřátelila s jejich dcerou Eleanor.Půjde taky do prvního ročníku a chtěla by do Nebelvíru jako její otec. Když jsme byli venku z příčné ulice,rozloučili jsme se a každý se vydal svoji cestou.
Doma jsem ukázala taťkovi a Isabelle hůlku,Sofie a učebnice. Isabelle se Sofie moc líbila a skoro celý den se s ní mazlila.Já si šla nahoru zabalit do velikého kufru.Když jsem si zabalila,šla jsem se navečeret,vysprchovat,vyčistit zuby a spát.Tak,po dlouhé době nová kapitola. Tentokrát je trošku delší. :) Děkuji těm,kteří to čtou,dávají votes a komentujou.Snad se tato kapitola bude líbit :)
ČTEŠ
Vysněná škola - Bradavice
FanfictionVždy jste si přáli,aby vám přišel dopis z Bradavic?Chtěli jste,aby kouzelnický svět neexistoval jen ve filmu?A že se vám o tom jen zdá? Jedenácti-leté Katrin Simonsové se toto splní.