Chapter 0: To The Unknown

93 7 1
                                    

Byla jsem ve škole, celkem normálka. Taky byla matika takže pár lidí dostalo trochu seřvájo že přemýšleli nad malou násobilkou.

Byl rok 2020, takže byla karanténa, no a to "učení" nebylo moc dobrý skrz online výuku. Asi to popíšu takhle, mezitím co matikářka vysvětlivala jak se počítají úhly, tak já jsem si v klidu psala s kamarády a hrála při tom geometry dash.

Spolužačka: Já vás neslyšim
Učitelka: Tak jakto že mluvíš?
Spolužačka: JÁ. VÁS. NE-SLY-ŠIIIIIIM. Já vás ani nevidim.
Učitelka: Tak jakto že ti jde mikrofon když nic jinýho?

Všichni jsme museli leavnout hodinu, protože to tam raidla nejmenované spolužačky máma, tahle hodina byla komedie sama o sobě, ale neměli jsme hodinu což bylo fajn.

Najednou mi zavolala spolužačka, ptala se mě jistli si s ní a jejím bráchou nechci zahrát League of Legends, samozřejmě jsem na to kývla.

Po asi tak dvou hrách jsem to leavla a šla dělat úkoly které TOTÁLNĚ nenávidím.

No, řekněme že než jsem stihla udělat čárku vůbec do sešitu, tak jsem byla někde jinde.

No můj mozek nepobíral absolutně co se děje. Přišlo mi že jsem vyšší z nějakýho důvodu?

Podívala jsem se na sebe a řekla jsem si „Proč jsem oblečená jak voják???”. No cítila jsem že mám něco v kapse, byl to mobil. Otevřela jsem fotoaparát a já jsem se ani nepoznala.

Místo tmavě hnědých očí jsem je měla modrý, vlasy jsem z nějakýho důvodu neměla skoro černý ale strašně světle hnědou a někde skoro i blond. Měla jsem kráký vlasy místo dlouhých a moje otázka je prostě JAK????

No podle prostředí hádám že tohle je nějaká základna. A podle tich zbraní a všeho hádám že vojenská. To je ještě lepší.

Na vestě jsem měla vysílačku, ta najednou divně začala šumět, no řekněme že jak jsem jí zkusila zapnout tak by se z toho mohla natočit Pat a Mat epizoda. Ale nakonec jsem jí zapla.

???: Bravo 7-5, where in the bloody hell are you?

Ada: Ani nevim kdo jsi ty génie.

Zkusila jsem zmačknout něco na tý vysílačce že jako jistli to zapne mikrofon nebo něco.

Ada: Are you talking to me?
???: Who else would I talk to? Now get outside to the the bloody chopper!
Ada: Yessir.

Proč furt říkal krvavý? To má být jako náhrada za "fucking" nebo????

No zkusila jsem najít východ, to mi naštěstí trvalo jen chvíli protože po chvíli toulání se mi podařila najít značka východu.

No viděla jsem tam helikoptéru u tý základny, takže tohle je jen přeci vojenská základna. Někdo kdo vypadal že  je kapitán tak na mě civěl divně.

???: Where do you have guns, mask and a flashlight?
Ada: Uh...nowhere?
???: Then get it. Now.

Prostě jsem kývla a šla jsem prostě někam, on potom ukázal kudy mám jít k asi zbrojírně nebo kam a udělal facepalm.

Šla jsem tam a rychle čapla zbraň a pistol, potom plynovou masku a baterku.

Potom jsem speedrunnla to zpátky k tomu vrtulníku. Já úplně na nervy.

No....kdybych řekla, že jsem dítě, pravděpodobně by mi to nikdo nevěřil když vypadám takhle, takže si to nechám pro sebe. I kdyby mi to věřili tak by mě pravděpodobně zatkli kvůli tomu, že jsem "lhala" o svym věku.


𝕛𝕒𝕜 𝕥𝕠 𝕧𝕤𝕖𝕔𝕙𝕟𝕠 𝕫𝕒𝕔𝕒𝕝𝕠 (CoD:MW2019)Kde žijí příběhy. Začni objevovat