Me and Denki? Never! / Kirimami

end

Denki pov.

Zítra už mě to čeká bože... Nakonec nápad Bakuga byl ten ať prostě uteču den před svatbou.. ale jelikož mám za prdeli blbečky od tati tak jsem nesouhlasil. Ale rád bych to udělal. ,,Tak už zítra?" ,,Cože?" Podíval jsem se na kluka který si stál naproti mě. ,,No svatba o ničem jiném se nemluví je toho plný instagram." ,,Jo emm bohužel." Usmál jsem se. ,,Aby bylo jasno víc se hodíš ke Kirishimovi." To bylo jediný co řekl a já čuměl jak debil. ,,Ahoj tak jsem tady." Přiběhl rychle Izuku. ,,Konečně." Řekl jsem. ,,Tak co jsi potřeboval!?" Izuku si sedl a já spustil. ,,No víš jelikož chci mít modré růže tak nevím jestli se zrovna hodí černý smoking.." ,,chápu emm takže chceš abych po celém městě hledal modrý smoking!?" Já kývl. ,,Promiň ale Fialka je strašně nerozhodný..." ,,Chápu.. hele nechceš si to vážně ještě rozmyslet?" Já zavrtěl hlavou. ,,Nechci chápeš že já musím.. jinak prostě.. Otec zabije Kirishimu."
,, Já vím  promiň.. takže se uvidíme zítra??" ,,Ano zítra." Usmál jsem se. Izuku vstal a odešel já po nějaké době šel také. Doma jsem prostě šel hned odvolávat hosty jestli tedy přijdou atd. No celý den byl prostě perný a nezajímavý... S Izukem jsem v kontaktu pořád.. ale s ostatními už ne.. asi jsou na mě naštvaný. ,,Ahojky." Pozdravil mě Shinsou. ,,Ahoj." Řekl jsem.. už mě nebaví být pořád jen zlej tak jsem se na to vysral. ,,Jak se máš?" ,,Nic moc ty?" ,,Emm ani nevím." Usmál se ,,takže zítra ráno hned odjedeš!?" ,, Jelikož to tak tvůj otec chce tak ano.. přece víš že on a tradice k sobě patří. Já protočil očima. ,,Bohužel.. nejsem připravený.." koukl jsem se na něj. ,,Bojíš se?" ,,To taky.. ale nechci žít s někým jen protože mi to někdo přikázal přece svatba je o tom aby se dva lidi co se milují dali k sobě dokonce života." ,,S tím s tebou souhlasím.. nechceš nakonec pozvat i Kirishimu?" ,,Ne! Hlavně to ne.. to už bych si rozmyslel hned.." ,,dobře, bez brzo spát." ,,Slibuju dobrou." ,,Dobrou." Shinsou odešel do ložnice a já po nějaké hodině také.

Ráno.

Ráno se vzbudím úplně do prázdného domů... Tak a je to tady.. moje noční můra se vyplnila. Udělál jsem to co dělám každé ráno. Izuku po nějaké době též přijel protože sám nic neudělám hihi pravda. ,,Denki! Ty si neumíš zavázat ani kravatu???" ,,NE NEUMÍM PROTOŽE JSEM KURVA NERVÓZNÍ!" zařval jsem. ,,Promiň.." ,,ne ty promiň.. já to nedokážu.." ,,ale dokážeš věřím ti a ukaž udělám ti to." Natáhl ruku a já mu podal kravatu. Když jsem byl už hotový. Tak jsem šel do auta a jel s měr kostel celou cestu jsem se nadechoval a vydechoval. ,,Klid to bude dobrý." Usmál se Izuku. ,,Chce se mi zvracet." Řekl jsem. ,,To je ta nervozita věř mi zachvili se to zlepší" ,,tobě věřit musím když jsi to zažil." Když auto zastavilo před Kostelem můj žaludek se sevřel ještě víc.  Zbývala ještě minuta na to aby ta noční můra mohla začít. ,,Izuku já to nezvládnu..." ,, ZVLÁDNEŠ!" ,,miluju Kirishimu! Nedokážu to udělat!" ,,Ale dokážeš.. chci aby jsi byl s Kirishimou ale přece nechceš aby se mu něco stalo.." ,,ja~" chtěl jsem něco říct ale už začla hudba. ,, Drž se budu hned vedle tebe!" Ještě rychle řekl s odešel do předu. ,,Můžem?" Koukl jsem se na tátu.. ,,nejsem nevěsta jasný!? K oltáři se projdu sám díky!" To bylo hnusný ale fakt nechci ho teď tady. Pomalu jsem se vydal k oltáři. Když už jsem tam konečně stal nevěděl jsem co mám dělat. ,, Sešli jsme se tu aby jsme tyto dva muži dali dohromady! Pokud má někdo námitku než začnu s obřadem přihlaste se." Já se porozhlédl a nikdo ale když jsem vrátil zrak na Shinsou zaskočilo mě to. ,,Já mám námitku..." Já otevřel hubu. ,,Denki jsi úžasný kluk.. ale já miluju někoho jiného... Poznal jsem ho v nemocnici a ten člověk mi otevřel oči konečně jsem někdo normální.. chci aby jsi byl šťastný.. mám tě rád ale jen rád." Já se usmál.

Kiri pov.

,, Bakugou dělej!" ,,Však jdu! Už jsme tady tak nešil!" Já se na něj vražedně podíval. Ale prostě jsem tam vlítl. ,,DENKI NEBER SI HO!" Zařval jsem a celý sál mi věnoval pozornost. ,,Vím že mě nemiluješ ale já tebe ano... Prosím neber si ho.. nevím co bych pak dělal." Viděl jsem překvapený obličeje ale Izuku dělal jakože ať přestanu ale ani hovno. ,,Kiri.." ,,ne počkej Denki.. nech mě mluvit. Když jsem tě poprvé uviděl v tu dobu jsem nevěděl že bych byl schopný se do tebe zamilovat.. každý den každou minutu tě budu milovat ať se teď rozhodneš jak chceš budu čekat! Počkám si na tebe! Klidně deset let je mi to jedno!" Konečně jsem se nádechl.

Denki pov.

Po tom co řekl jsem obrátil svůj zrak na Shinsou. ,,Děkuju ti za všechno.. a přeju ti to aby jsi byl šťastný.. a děkuju že jsi tohle udělal. Dřív jsi byl hajzl ale za těch pár dní jsem zjistil že jsi fajn..." Usmál jsem se a sestřel jsem si slzu. Potom jsem svůj zrak obrátil na otce. ,,Je mi jedno co teď uděláš jasný.. ale aby jsi věděl jsem dost starý na to abych se rozhodoval sám.. miluju Kirishimu!" Ten na mě jen čuměl. Já odhodil někam kytku a už jsem šel za Kirishimou. Hned jsem ho políbil. ,,Miluju tě." Řekl jsem. ,,Já tebe." A oba jsme rychle vyběhli s Kostela. Pak jsme se zašily u něj no emm a jakože asi víte co jsme tam dělali. Tak tohle byl můj příběh s Kirishimou já se s vámi loučím.

O několik let později.
(Třetí osoba)

Po několika letech se Denki s Kirishima vzali. Kiri pořád dělal svou práci ale když si s Denkim adoptovali malého chlapečka tak si našel něco jiného. Bakugou a Izuku no těm se nakonec podařilo mít své vlastní dítě. Všichni pořád žili spolu a ani jim to nevadilo. Noa Baku s Izukem se nakonec vzali znovu ale teď už z lásky.

Já se s vámi loučím a možná někdy u další knížky ahoj💗🩷

_____________________
Tak jo jsme na konci
Co na to říkáte??🤣🩷
Za mě je tahle knížka
Jakože nechapavačky
Ale co už.🫶 No takže
Já se s vámi loučím 🤭