Slavná láska

6. first look

Zazvonila jsem a zaťukala na zvonek a všichni už jsme jen čekali na to až se otevřou dveře a někdo nás přivítá. Dveře se otevřely a v nich nestál hostitel tohoto večera, ale někdo jiný, takový mladý klučina. Byl celkem dost vysoký, mohlo mu být stejně jako nám se Sabi, i když možná trošičku mladší, může vůbec tenhle člověk pít ? Měl blonďaté vlasy a modré oči, přesně můj typ.

?: "Čau, pojďte dál krásné dámy a Ondro, no když ty js taky taková dáma že ?" Takhle nás ten mladý hoch hezky přivítal, hned jsem věděl že se bude líbit Sabi byl něco podobného jako ona.

S: "Jak se vůbec jmenuješ chlapče" Zasměje se Sabi a ten jí v zápětí odpoví 

"Jsem Adam"

Adam ty kráso to je, no ty vole to je Adam Karabec ze Sparty no to mě poser fakt, co jsem čekala že tady budou slávisti, no to asi úplně ne no.

S: "Celým jménem poprosím." řekla Sabinka s takovým už trošičku flirtujícím tónem, jo líbí se jí. One se ale zasmál a má fakt hezký úsměv 

A: "Adam Karabec"

S: "Smíš vůbec pít? " to nás teď všechny rozesmálo

A: "Jo to můžu slečno je mi 20 a ať tady nejsme tak sami tak bychom mohli za Haraslínem a naším oslavencem ne? Ondro"

O: "Jo, si piš, je tady už Davča?" 

A: "Tvůj jediný Slávistický kamarád že??" Zasmál se Adam a já s ním trošičku taky, i když bych neměla. Zapřísáhlá slávistka, ale tak kamarádila jsem se se sparťanama, takže to nemůžu brát nějak špatně, možná.

O: "Jo, přesně tak, protože se sparťanskýma hovadama se nejde bavit, že zlato?" Podíval se na mě Ondra a úplně mě to překvapilo, bylo to tak hezké.

V: "No jasně neměli bychom jít někam jinam" zasměji se a Ondra mi dá pusu na čelo, bylo to fakt příjemný, ale pořád to tam necítím.

S: "No tak jo, prostě jdeme, Áďo doveď nás za oslavencem ať mu můžeme předat dárek."

A: "Dobrá dobrá, ale zpomal kočko ne? Jdeš na to nějak moc rychle zasměje se s flirtem v hlase

S: "S takovým fešákem to jinak nejde" mrkne na něj 

A: "No jo já vííím" No ty vole, oni se znají dvě minuty a už spolu flirtují a div tu po sobě nelezou, tyhle dva si opravdu sedli.

V: "Tak jo jdeme pane bože" 

A: "Tak pojďte za mnou dámy a pane." zasmál se je to fakt šulin

Vedl nás blizzard k hudbě a do obýváku propojeného s kuchyní, bylo to obrovské v kuchni je  ostrůvek a spoustu jídla. V obýváku velký gauč, stolek, televize atd.

O: "Nazdar chlapiii."

L: "Nazdar Ondro, tak koho jsi nám to zase přivezl." zasmál se ladislav, tohle už je moc ty vole na co si zase hraje. "Dívka ze včerejška, pokud poznávám že Viky"

V: "Ano přesně tak." Potom mě Ladislav vzal za ruku a políbil ji. 

No to mě poser cože Krejčí umí projevit trochu respektu k ženě no to ne?!, poté mě vtáhl do jemného obětí a zašeptal: "ještě jednou se omlouvám za včerejšek, ale nemyslel jsem si že by tě to tak urazilo."

V: "No, tak asi vidíš že urazilo kopačko." Zase jsem si rýpla, sakra, prostě si nemůžu pomoct, mám v hlavě zafixované jen to jaký je to idiot.

L: "Přestaň mi říkat kopačko." Trošičku ho to rozčílilo, nebo spíš bych řekla že vykolejilo, ovšem skvěle se to snažil skrývat, ale já perfektně čtu v lidech, nebo aspoň občas "A ty jsi?"