Mořské panny navždy

Kapitola 1 -Překvapení

Vzbudilase okolo sedmé, jako každé ráno. Byla sobota uprostřed letních prázdnin. Většinuléta trávila doma a nebo s kamarády venku. V domě bylo ticho, jedinéco bylo slyšet bylo vzdálené šumění moře. Její domov byl blízko Atlantského oceánu oceánu. Celounoc byla jako na jehlách, pořad se budila a zase usínala. Na chvíli sezamyslela, už ani nevím co se jí zdálo. Hned to pustila z hlavy skoro vždyse jí stalo že sen zapomněla. Někde v hlavě měla pocit, že se dnes má něcostát, ale co na to si nemohla za žádnou cenu vzpomenout.

Zvedla sez postele a potichými krůčky se vydala směrem ke koupelně, protože tovypadá že ostatní ještě spí. Každé ráno vstává brzy, její dva bratři i s otcemvždy spí skoro do oběda. Otevřela dveře a chvíli se zaposlouchala do šumublízkého moře. V koupelně vlezla do sprchového koutu a dala si studenousprchu. Poté si udělala její typickou ranní rutinu a vyčistila si zuby. Najednoudole zaslechla podivný zvuk. Jakoby tam něco spadlo. V jejím dvoupatrovémdomě je slyšet vše s dolního patra. To bylo zvláštní. Že by zloděj nebojenom její bratři musí se tam podívat.

Dole bylo prázdno až podezřele prázdno.„Haló" zavolala jak pomalu scházela ze schodů „Je tu někdo". Chvíli bylo ticho,prázdné a znepokojivé, že by se spletla nebo nějaká halucinace. A najednou se z rohůmístnosti ozvalo hlasité „Všechno nejlepší". A byli tam, táta, její bratři a jejímilovaný pes Thor. Milovala Marvel komiksy a tak ho pojmenovala tímto úžasnýmjménem. Její bratři se na ní vrhly „Beth všechno nejlepší" volali dvojčataradostným hlasem. Já zapomněla na svoje narozeniny, tak to je celkem vtipný.Pomyslela si. Měla najednou skvělou náladu, protože takové překvapení nezažilauž dlouho. „Něco pro tebe máme" její brácha se uculil. 

Zazvonil zvonek od dveřía její otec se zamyšleně usmál. „To bude ona" řekl „Běž otevřít Beth, prosím".Beth poslušně otevře dveře jejich vily. Za nimi stála vysoká, černovlasá dámatak okolo dvacítky. Beth jen zírala s otevřenou pusou. Dáma se na nipřesladce usmála svými červenými přemalovanými rty. „Všechno nejlepší ehm Beth"řekne žena „Já jsem Eudorie, moc mě těší zlatíčko". Beth si jí prohlédnula apak se lehce falešně usmála „Mě taky těší Eudorie" Chvíli přemýšlela jestliněkdy slyšela o člověku s takto divným jménem. Eudorie (od teďka Ed, protože jsem líná psáttak divný jméno) proklouzla kolem Beth. „Ahoj miláčku" řekl její otec a pak Edpolíbil. 

Její bratři k Beth zase přiběhly a konečně jí předaly dárky. Otevřela malou krabičku a v ní byl korálkovýprstýnek. „Já ho vyrobil" začervenal se „trochu mi pomáhal i taťka". V druhémbalíčku byla klíčenka s delfínem. Poděkovala jim a byla šťastná to bylotak roztomilé. Její otec se k ní přitočil, předal jí obálku a čekal najejí reakci až ji otevře. Usmála se a otevřela jí v mysli si představovalapeníze, ale tohle bylo ještě lepší. Uvnitř ležela pozvánka na mini jachtu ro nía dva její nejlepší kamarády Emettha a Jennis, výprava na lodi vedla k vodopádůmAmber na ostrově Kai. Tam jezdila jako malá i se svou matkou. Těšila a muselasi sbalit zítra vyráží. Její otec jí informoval o tom, že její přátelé to jižvědí, a že to bude taková oslava narozenin. Obejmula svého otce, tohle by odněj nečekala. Ed se na ní otočila a předala jí rubíny zdobený náhrdelník. „Ladíti k očím zlato, všechno nejlepší". Ona na ní zírala, takhle drahé dárkysi nezasloužila.