My Rockstar |Luke Patterson|

2

aktuálně se psal rok 2020.

Julie Molina, dívka, která právě před rokem přišla o matku, uklízela matčin ateliér. Při tom narazila na staré demo CD s názvem "sunset curve" na přední straně jako logo.

Julie zvedla CD, vzala ho do CD přehrávače a stiskla tlačítko přehrávání ze zvědavosti, co je na něm.

Začala hrát píseň. Taky chytlavý. Znělo to jako špatný rock, jako chlapecká kapela. Opravdu si to užívala, dokud jí v uších nezačaly hlasitě zvonit zvuky, křik a křik.

Další věc, kterou věděla, byla ve studiu velká rána. Pozornost Julie se přesunula přímo tam, odkud zvuk vycházel, a z jejích úst rychle unikl výkřik.

Stáli tam tři divní chlapci, udýchaní. Všem se ulevilo, že už nepadají nebo nedělají, co se právě stalo, ale to skončilo, když chlapci viděli, jak se na ně Julie dívá.

Tři chlapci a Julie rychle vykřikli, Julie vyběhla ven a do své ložnice se schovala, chlapci zůstali tam, kde byli.

"Jak se sem mohla tak rychle nastěhovat?!" Řekl jeden z chlapců.

"Ve skutečnosti je to jen pár hodin!" Další odpověděl na otázku.

Když byla Julie ve svém pokoji, popadla ze zdi kříž a běžela zpět do studia.

Držela kříž před sebou a řekla: "Vím, že jsi tady. Vím, že nejsem blázen."

"Nejsme všichni tak trochu blázni?" Řekl jeden z chlapců a vyskočil za ní s dalšími dvěma.

Julie začala znovu křičet, ale po prosbě přestala.

"Kdo jste, a co děláte v ateliéru mojí mámi?" zeptala se Julie a držela před sebou kříž.

"Co tím myslíš?! Tohle je naše studio. Dokážu to. K-křídlo je úplně nové. A můj gauč!" Řekl jeden z chlapců, prošel kolem klavíru a skočil na pohovku ke zdi.

"A-ale to rozhodně není mých šest strun. Chlapci, musíme to probrat." pokračoval chlapec, když se vrátil k dalším dvěma chlapcům, kteří tam stáli.

Všichni se k sobě přitiskli a mluvili o tom, co se děje, když konečně vystoupil jiný chlapec a řekl: "Myslím, že jsme všichni zmatení z toho, co se děje. Ale proč jsi v našem studiu?"

Julie nevěděla, co říct. Jen vzala kříž a pokusila se s ním dotknout chlapce, ale proletělo to přímo přes něj.

"Vy-vy jste duchové?!" řekla Julie a začala šílet ještě víc.

Kluci přikývli. "Chci říct, že takhle duchové fungují... podívej, včera večer jsme měli mít koncert, který nám změní život s naší kapelou při západu slunce. Teď děkuji za vymalování, květiny opravdu rozzáří místnost." Řekl jeden z chlapců.

Julie vytáhla telefon a hledala název kapely. "Co to děláš? Co to je?" zeptali se kluci.

"To je můj telefon.. Hledám Sunset cuwre." řekla Julie a dál držela křížek.

"Sunset Curve!" Řekli tři chlapci.

Julie vyhledala název jejich kapely a narazila na článek. „Sunset Curve: hollywoodská tragédie"

Julie začala číst článek a četla datum, kdy chlapci zemřeli.

"Jo, určitě jste zemřeli... ale ne včera v noci. Tady je napsáno, že jste zemřeli v roce 1995... teď je rok 2020." řekla Julie třem chlapcům, kteří tam šokovaně stáli.

"Počkej, takže jsme v budoucnosti?!!" Jeden z chlapců řekl, že tenhle nevypadá jako chytrý ze skupiny. Julie to poznala z jeho postoje k situaci.

"No, jak se jmenuješ?" Zeptali se jí kluci.

"Julie. Teď chápu, že právě teď procházíte tou smrtí, ale nemůžete tady zůstat. Potřebuji, abyste všichni odešli." řekla Julie a neměla moc dobrou náladu.

Jeden z chlapců se nervózně zasmál a řekl: "no... já jsem Luke, tohle je Reggie a to je Alex. Ta da..."

Julie na chlapce obrátila oči v sloup a odešla do svého domu na večeři. chlapci zůstali, kde byli, a snažili se vymyslet plán, co mohou udělat.