1

176 12 0
                                    

"Jdeš pozdě" řekl lhostejně Uriáš a dále svojí pozornost věnoval knize, kterou držel ve svých rukou. "Promiň, měl jsem ještě takové komplkace" odpověděl chlapec s křídly. "Takové komplkace?" Rohatý konečně zvedl hlavu od knihy a zrak přesunul na mladšího z dvojice "Jo komplikace. A teď kuš a otevři bránu" odpověděl Petronel. Uriáš nebyl hloupý, bylo mu jasné že jeho známí zaspal, ale hodlal ho pozlobit až něco později. "Uriáši!" To vytrhlo staršího ze zamyšlení "Říkám že tenhle hříšník, je taky tvůj" Rohatý luskl a rázem už před nimi nikdo nestál. A pak další a další a další. Vědšina z nich byla už do nebe, a tak se Uriáš pouze nudil a přihlížel na práci svého společníka. Až krátce před pátou hodinou, už u brány nikdo nestál. Toho se rozhodl Uriáš využít. "Andílku" oslovil jednoduše anděla vedle něj "Pojď si zahrát" řekl svůdným hlasem a na stůl položil karty. "V žádným případě" odporoval mladší "víme jak to dopadlo minule" "Petronelii" Rohatý se nechtěl vzdát "jen jednu hru" blonďák se na něj letmo podíval "ale jen jednu"

-------------------------------------------
Šťastné a veselé

Samozřejmě Že Můžeš - Anděl páně - Uriáš a PetronelKde žijí příběhy. Začni objevovat