Uběhla už nějaká ta chvíle a Uriáš ne a ne najít svého okřídleného kamaráda. Začínal být zoufalejší a zoufalejší chodil od lidí k lidem a ptal se. Ale odpověď vždy stejná. "Ne" "Možná jinde" "Takového jsem neviděl"
Byl zoufalý to ano ale hlavě se bát. Nejen že si někoho najde ale hlavě že se mu něco stane. "Sakra on tady sám nezvládne ani jediný den!" Zanadával tiše a chodil od vesnice k vesnici.
_________________________________
V jedné vesničce, šerosvit se jmenovala, se zastavil do místního hostince aby se poptal i tam. Přišel za hospodským a trochu nervózně se ptal.
"Dobrý den, hledám jednoho chlapíka. Blonďaté kudrnaté vlasy, asi metr pětašedesát, bílé oblečení..?" Podal stručný popis a už čekal zápornou odpověď, když v tom.
"Ano, ale jistě tak půlhodinu zpátky se tu zastavil. Je zvláštní se také ptal po nějakém chlapovi. A čistě náhodou ten popis sedí na vás."
Čertovy spadl doslova šutrák ze srdce když to uslyšel
"A kde je teď nevíte?" Ptal se rychle
"Prý hledal nějaké ubytování, tak jsem ho poslal do vedlejší vesnice Klimkovky, více toho nevím"
Odpověděl hospodský a na Uriáše spadlo obrovské množství otázek
'Proč ubytování?' 'Je tam stále?'
"Děkuji mnohokrát. Bůh vám žehnej" rozloučil se a odcházel do Klimkovky
(to je kdyžtak název té vesnice kdyby něco :dd)
ČTEŠ
Samozřejmě Že Můžeš - Anděl páně - Uriáš a Petronel
FanficVšimla jsem si že je na tenhle ship strašně málo příběhu. No a to je velká škoda, takže pojďme to napravit :D Upozorňuji že jsem amatérský spisovatel s absolutně nulovými zkušenostmi. Dělám to jen pro své ale hlavě vaše, pobavení a zlepšení nálady💕...
