"To tady ještě nikdy nebylo" řekla tiše matka Boží pozorující protikladný pár daleko od sebe "Sice tak nevadí že jsou to dva kluci. Ale čert a anděl? To tu nehodlám trpět!' Rozzlobil se pán Bůh vedle ní. "Co s nimi chceš udělal??" Bála se o chlapce žena po jeho pravici "nech to na mě Maruško" usmál se pán Bůh a zmizel. Tohle Marii ani trochu neuklidnilo. Chce snad oba muže nějak potrestat? Chtěla je jít varovat, Ale neměla srdce na to je teď vyrušit.
--------------------------------------------------------
Petronel se musel odtáhnout. Už mu vážně docházel vzduch. Otevřel oči a koukal na společníka před sebou který měl stále zavřené oči a nejspíš vstřebáván to co se momentálně stalo
Uriáš nevěděl jestli se mu to líbilo či nikoli. Nevěděl nic. Teď by nejradši luskl a někam se vypařil. Ale věděl že to andílkovi nemůže udělat. Otevřel oči a spatřil Petronela jak se usmívá a drží ho za tvář. Uriáš nevěděl co se to děje. Najednou ho bolelo břicho, klepal se a myslel že se nervozitou pozvrací. "Petroneli j-ja" ztěžka se mu dýchalo a hlas se mu zadrhával. Zmohl se jen na lusknutí prsty, a rázem ho nebylo. Andílek tam zůstal úplně sám. Obláček tmavého kouře brzy ustal a po čertovi ani stopa. Petronel nevěděl co si myslet. Proč utekl? Nelíbil se mu? Nebylo pro něj Petronel dost dobrý? Vzal si plášť, poskládal ho a odešel..
ČTEŠ
Samozřejmě Že Můžeš - Anděl páně - Uriáš a Petronel
FanficVšimla jsem si že je na tenhle ship strašně málo příběhu. No a to je velká škoda, takže pojďme to napravit :D Upozorňuji že jsem amatérský spisovatel s absolutně nulovými zkušenostmi. Dělám to jen pro své ale hlavě vaše, pobavení a zlepšení nálady💕...
