JEN JEDNA NOC (MALEC)

Nečekané setkání

Magnus Pov

Ukončím hovor a vypnu si zvuky. Slyším jak si někdo stěžuje na mou nepřítomnost. Protočím očima a nadávám si, že jsem souhlasil s natáčením. Cestou na plac se omlouvám a snažím se vyhnout dvěma osobám co ke mně stojí zády. Najednou se jedna otočí a já ztuhnu. Dívám se do očí muže, na kterého nemůžu přestat myslet.

"Alexandře?" zamumlám a dál tam stojím jako solný sloup. "Ahoj Magnusi" usměje se na mě a já cítím jak se roztékám radostí, že ho konečně vidím. Nemůžu se nabažit pohledu na jeho tvář. Pod mým pronikavým pohledem zčervená a já se ušklíbnu. Je tak krásný, ale vypadá unaveně. Má kruhy pod očima jako by dlouho nespal.

"Ahoj Magnusi, ráda tě zase vidím" obejme mě Isabell. "Lidi dovolte abych vám představila majitele nejlepší modelingové agentury na světě, mého přítele Magnuse Bane a zároveň i občasného modela" ukáže mým směrem. "Magnusi, dovol ať ti představím své bratry- Jace, Max, Alec a náš kamarád Alaric, všichni členové kapely Angel"

Každému kývnu, jen na Alexandrovi se zdržím pohledem o pár vteřin déle. Nemůžu uvěřit, že je členem slavné kapely. Vypadá jako introvert a vím, že nemá rád davy, ale baskytara v jeho rukách to potvrzuje. "Vypadá fakt žhavě" zašeptá mi Clary, když mi dá scénář. Plácnu ji po zadku a začnu číst.

Během četby se zaposlouchám do melodie co chlapci zkouší. Zní to moc pěkně. Je to pomalá balada o dvou lidech co spolu strávili jednu noc a musí se rozloučit. Zatímco jeden si dál užívá života, ten druhý nemůže na tu noc zapomenout a chtěl by ji prožít ještě jednou.

Usměji se nad tím textem, mám pocit jako by byla o mně a Alexandrovi. Podívám se na něj . Sedí na židli a hraje na kytaru. Zpívá Jace, ale v refrénu se k němu přidá i Alexander a mně nad jeho hlasem přeběhne mráz po zádech. Má krásný a hluboký falzetový hlas. 

Natáčení proběhne celkem bez problémů. Clary a Jace hrají hlavní pár, já, Raphael, Alec, Max a Alaric hrajeme Clariny další muže, zatímco Jace trpí a vzpomíná na jejich noc. Už teď mi je jasné, že klip bude mít úspěch. "Kdo tu píseň napsal?" zeptám se Isabell během pauzy na jídlo. "Alec, donesl to i s hudbou" odpoví mi.

Je možné, že tu píseň napsal o nás dvou? Ale, proč mě nekontaktoval? Pak jsem si vzpomněl, jak jsem mu řekl, že mezi námi půjde jen o jednorázovou záležitost a nejraději bych se neviděl. Zkoušel jsem zachytit jeho pohled během natáčení, ale pokaždé když se naše oči střetli, tak uhnul pohledem.

Po natáčení jsem k němu přišel a jemně se dotknul jeho zad. Ucuknul a zamračil se na mě. "Co si dát společně večeři a popovídat si?" nabídnul jsem. V tu chvíli na mě Raphael zavolal "Mags, musím si u tebe vyzvednout oblečení na zítra" . Alekovi přeběhl po tváři výraz bolesti "Zdá se, že o společnost už máš postaráno, nemám zájem. Jen se divím, že pro něj platí jiné pravidla než pro ostatní" odsekne mi a odejde.

Zmateně se na něj dívám a pak mi to dojde. Myslí si, že já a Raphael spolu něco máme. Než ho stihnu dohonit a vysvětlit mu to, odjíždí v autě. "Uvidíš se s ním večer v klubu, bude tam celá kapela. Isabell nám dala pozvánky" uklidní mě Isabell.