US(Jikook)

teď

Seděl jsem v obýváku a hrál FIFU. Slyšel jsem klíče v zámku a ihned se rozběhl ke dveřím.
  ,,To si se na mě takhle těšil?"
    ,, Spíš na to jídlo"
Vzal jsem mu tašky s jídlem z nedaleké restaurace a šel do kuchyně. Tašky jsem položil na ostrůvek a začal vybalovat
večeři. Kook ke mě došel a zezadu obepnul můj pas svýma rukama a položil bradu na mé rameno. Jeho  teplý dech který cítím na zátylku, otřásá celým mým tělem. Dech se promění v jemné polibky. Kolena se mi podlamují a dech se zrychluje.
  ,,Dostanu nějakou odměnu?"
Otočím se čelem k němu.
  ,,Jakou by sis představoval?"
Jungkook mě vysadil na ostrůvek a už se schylovalo k líbání když v tom zazvonil Kookův telefon. Kook zavřel oči ,ironicky se pousmál a kýval hlavou do stran.
   ,, Nevím kdo to je,ale 
   přísahám bohu že ho zabiju!!"
Čekal jsem že to položí ale když se kouknul na displej tak se na mě podíval takovým tím pohled který říká ,,promiň" a
odešel do pracovny.
Moje zvědavost mi nedala, chtěl jsem zjistit s kým mluví. Potichu po malých krůčcích jsem došel ke dveřím pracovny. Položil jsem ucho na dveře a ani nedutal.
   "Ano paní Čhong, to já vám volal ohledně té adopce že bychom se přišli podívat.
Dobře já to ještě proberu s manželem a dám vám vědět. Děkuju nashledanou"
  Slyšel jsem kroky mířící zpátky do kuchyně. Rychle jsem se odtrhnul od dveří a chtěl utéct aby nebylo nic poznat. Bylo pozdě. Nestihl jsem se pořádně ani otočit a už mě Kook pozoroval. Na chvíli jsem oba dva mlčeli.
  ,,Ty jsi to všechno slyšel viď?"
Přikývl jsem. Vzal mě za ruku a "táhl" mě do obýváku. Sedli jsme si a Jungkook začal:
,,Stejně jsem o tom s tebou chtěl mluvit a teď si myslím že je nejlepší chvíle."
  Posunul se blíž ke mě a vzal mě za ruku.
   ,,Vždycky jsme mluvili o založení rodiny, teď je ta správná příležitost, nemyslíš Jiminie?"
  ,, Já tě chápu Kookie taky   chci založit rodinu ale víš kolik je to papírování? A šance že nám to vyjde je opravdu dost malá"
   ,,Ale zkusit to můžeme, já se
toho jen tak nevzdám"
   Usmál jsem se a Kooka objal. Ach bože! V jeho objetí bych klidně strávil celou věčnost!  Vstal jsem a šel zpátky do kuchyně, kde jsem večeři přemístil na talíř. Prostřel jsem stůl a zavolal  hrající si Jungkooka k večeři.
  ,, Kdy že se tam máme jít podívat?"
  ,, Můžeme klidně už zítra"
    ,, Klidně"
   ,,Tak já to domluvím"
S úsměvem jsem přikývl.
  ,,Mimochodem"
Čekal jsem co Kook řekne
  ,, Furt jsem nedostal tu odměnu"
Šel jsem k němu a obkročmo si na něj sedl. Začal jsem mu vít vlasy a něžně líbat. Kook mě chytil za záda a měnil něžné polibky za čím dál tím víc drsné. Dál všichni víme co se stalo.
Ráno jsem nadšeně vstal, přeci jen mě čekal velký den. Jungkook výjimečně ještě spal. Oblékl jsem se a šel udělat snídani.
   ,, Páne jo, tady se nám  někdo těší"
   ,, Dobré ráno Kookie, samozřejmě že se těším. Může se nám  život otočit o 180° stupňů"
Kookie se usmál, věnoval mi pusu na čelo a šel se obléct. Vycházeli jsme z domu.
,,Nebuď nervózní lásko"
Uklidňoval jsem Jungkooka.
Šli jsme do auta a zrovna zavolala ta paní ohledně té adopce. Jungkook to s radostí přijmul.
   ,,Ano paní Čhong? Už se za vámi chystáme."
Usmál se na mě.
  ,, Nikam se nechystejte"
Došli jsme k názoru že dáme přednost adopci nějakému ... normálnímu páru"
  ,,Tím jako chcete říct že jsme nenormální?"
,, Prostě,zkrátka nesedíte na náš seznam požadavků k adopci."
  ,,Ale vždyť včera jste říka-"
    ,,Jsem si vědoma toho co jsem říkala a stále si za tím stojím ale vedení je vedení. Omlouvám se, nashledanou."

Takže Ahoooj u nové kapitoly .Omlouvám se za dlouho nevydanou část. Mohla bych se různě vymlouvat jak že jsem měla moc školy atd. V realitě jsem byla prostě líná a neměla moc nápadu.proto doufám že mě omluvíte za docela podle mě nudnou část. Ale i tak doufám že se vám bude kapitola líbit
A u dalšího dílu see yaaa💜💜☺️