I'm obsessed of you.

Až domů

2. den prázdnin a já nemám co dělat. Rodiče jsou v práci a Meg ještě, snad spí. Po včerejšku jsem si vlezla do sprchy a nechala po sobě stékat horké kapky vody. Užívala jsem si ten pocit uvolněnosti a jen tak tam stála a přemýšlela. Vylezla jsem ze sprchy, osušila se a jako zombie jasem se doplazila ke svému šatníku. Vzala jsem si šortky s vysokým pasem a volnější tričko. Vlasy jsem si vysušila fénem, mírně natočila a nechala jsem je volně spuštěné. Ani jsem se moc nemalovala. Dala jsem si jen řasenku.

Už jsem měla docela hlad, tak jsem se rozhodla, že mně a Meg skočím do Starbucks pro něco dobrého k snědku. Vzala jsem si své nové Vansky, svůj Iphone do ruky a šla jsem. Ještě, že máme Starbucks 'kousek'od našeho domu. Zapla jsem si písničky a přemýšlela o tom, co se včera stalo. Nad Harrym a co asi dělal s tím politým trikem. Možná bych ho chtěla vidět znovu. Ale možná taky ne.

Harry:

Ráno mě ani tak nebolela hlava, z čehož jsem byl tak trochu překvapený. Kluci už byli vzhůru. Oplách jsem se jen tak, aby se neřeklo a šel jsem se podíval, jestli kluci něco už vaří. "No dobré ráno, pane." otočí se na mě Liam. "To ti to trvalo." dořekl Zayn. "Proč kolik je? Je ráno, nebo ne?" "Jo, je. Ale my už máme hlad a ty jsi na řadě. Dneska jedeš do Starbucks pro jídlo Harry." No skvělý. A já si naivně myslel, že už by mohli mít uvařenou pořádnou snídani. Strašně ochotně jsem se oblékl, obul si své Converse, nasedl do auta a vyjel.

Kluci si toho objednali tolik, že jsem měl co dělat, abych to nezapomněl. Louis si přál čokoládové frappé + vafle, Zayn čokoládové latté + koblihy, Liam koblihy a Niall vafle + koblihy + ice tea. Dorazil jsem. Vešel jsem dovnitř, objednal jsem si a čekal a čekal. Najednou vešla holka. Byla mi nějakým způsobem povědomá. Strašně hezká. 'A sakra!'pomyslel jsem si, když se otočila.

Cara:

Už jsem se těšila na všechny ty dobroty uvnitř, ale vzápětí mě přešla chuť úplně na vše. Proč musí ve Starbucks sedět zrovna on. Když jsem měla svoji objednávku, asi dřív než on, chtěla jsem odejít, ale .."Hej, počkej. Ty ..., jo Caro! Stůj!" Vyběhl za mnou. "Co chceš?!" Začalo pršet. No bezva. "Chci se zeptat, pro mě tak nenávidíš." Chvíli tam stál, jako tvrdé Y. "Pojď dovnitř, prosím. Promluvíme si." "Proč bych to jako měla dělat?" "Protože, .. jsem okouzlující mladý muž." Zasmál se. Je tak krásnej, když se směje. Otočila jsem se a napochodovala zpátky do prodejny.

Sedla jsem si. On si sedl naproti mně. A zíral a zíral a zíral. Po chvíli se teda probudil a nemeškal jsem mě hned na všechno ptát. "Proč mě tak nenávidíš?" "Hele,.." začala jsem. "Já, mě prostě je proti srsti to, co děláš." "A tím konkrétně myslíš co?" "Chlastáš, tvojí postelí prošlo možná víc holek než po Manhattnu,." zasmál se. "To není k smíchu, Harolde." "Neříkej mi Harolde!" "A to nejhorší na tom je, že tě má mladší sestřička totálně miluje." Trochu se zarazil.

Harry:

Jako jenom kvůli tomu mě nemá ráda jo? "Tak mě poznej víc." Tímhle jsem jí totálně zaskočil. "Ne." "Proč? Bojíš se, že by jsi si do mě zamilovala?" "Ne." "Dej mi týden. Jeden týden. To tě nezabije, strávit se mnou jeden týden." Konečně se ke mně otočila čelem. Sakra takhle na světle vypadá ještě líp. "Tak jo. Jeden týden. Nic víc." Styles táhne na branku, míří, míří a dává gól. "Super." Cítil jsem se, jako malé děcko o Vánocích. Vzal jsem si objednávku.

Otočil jsem se a ona něco čmárala na ubrousek. Když dopsala, podala mi ho. Stálo na něm: Cara Woodsová, Long Street 287. tel.: 569 485 236. Usmála se. "Jo a kdyby nešlo to triko vyprat, dovez mi ho." Usmála se a odešla. Vyběhl jsem za ní, ale už jsem ji neviděl.

Cara:

Došla jsem domů a Meg už byla vzhůru. Koukla jsem se na hodiny. Bylo půl druhé. Trochu jsem se zpozdila, ale tak co. Alespoň máme oběd. Meg se do toho hned pustila. Jelikož naši přijedou až večer, sedli jsme si k televizi a udělali jsme si filmové odpoledne. Pořád jsem musela myslet na Harryho. Je tak kouzelnej. Já budu doufat, že jsem se v něm opravdu hodně spletla a že za ten týden si ho oblíbím. Meg o tom ještě neví. A byla bych ráda, kdyby to tak zůstalo. Ona by se asi zbláznila.

Bylo půl páté a někdo zazvonil. "Jdu tam!" Křičela na mě Meg . Po chvíli jsem vylítla, jako kdyby mi hořelo u zadku. Ze spoda jsem slyšela strašné pištění. Když jsem se rychlostí blesku dopravila ke dveřím, uviděla jsem tam na kost promočeného Harryho. Meg se asi zbláznila. Já a Harry jsme se na sebe jen podívali a začali jsme se smát jako blázni. "Ahoj." Pozdravil a usmál se. "Ahoj, co tady.." Ani jsem to nedořekla a on už měl odpověď. " Trochu jsme se nudil, tak jsem tady."

Harry:

Asi dvě hodiny jsme si povídali. Dozvěděl jsem o ní všechno a ona o mně taky všechno. Možná i to, co bych vědět nechtěl. "Jsi krásná." Řekl jsem najednou, když jsme jen tak seděli naproti sobě a dívali jsme se sobě do očí. Usmála se. Skousla si spodní ret, ale pořád se mi dívala do očí. Chtěl jsme vědět, jak chutnají její rty. Teď a tady. Začal jsem se přibližovat. Spojil jsem naše rty.

Cara:

Má tak měkké rty. Ale já se hned odtrhla. "Promiň, já, .." " Ne to já se omlouvám. Vůbec se neznáme." Smutně se podíval. Zvedl se a odešel. Slyšela jsem za sebou jen bouchnutí dveří. Bylo mi to tak líto. Zítra mu musím napsat. Ale, sakra! Vždyť já na něj nemám žádný kontakt. Budu doufat, že napíše on.

-----------------------------------------------------------------------------

Ahoj,

takže je tad další část. Pro někoho dlouhá, pro někoho krátká. Každopádně doufám, že se líbila. Jestli jo, zanechte vote. Jestli se vám cokoliv nelíbilo napište koment. Jinak ani jsem netušila, že mě to bude tak bavit.

Jste skvělí, děkuju.

Kačka :*