ve stínu slunce / BkDk-KiriDenki

rád tě zas vidím Izuku.

Pov 3 OSB.

Večer si mladý kluk lel do postele a usl.

Ráno Izuku vstal a šel do školy pořád neměl moc dobrý pocit.. včera večer se ani moc nic nestalo ani se mu nezdálo o člověku s červenými oči který na něj pořád zírali. Nedokázal je vypustit z hlavy. Ani se mu už pak neozval Red..fr.. Ne že by mu to vadilo ale já něco mu říkalo že setkání s Bakugem nebylo poslední. Měl tušení že se dneska znovu setkají. Izuku si vzal věci do školy a už šel. Moc nesnídá a proč taky že když si jídlo může koupit ve škole. Malý kluk s zelenými vlasy odbočil do uličky kudy chodí do školy a ze školy. A tam ho uviděl znovu opřeného o zeď s cigaretou v ruce. Rozhodl se že o kolo něj prostě projde a bude dělat že ho nevidím.. ale to mu nevyšlo hned co vůbec vešel přímo do uličky už se na něj podíval.. jakoby věděl že tu Izuku je. Bakugou se odlepil od zdy a odhodil cigaretu. Izuku se pořádně nádechl a šel přímo proti němu. ,,rád tě zas vidím Izuku." Mile se usmál až šli vidět jeho krásné bílé zuby. ,,hmmm hezky zuby, teď prosím běž na stranu chic jít totiž do školy." Odpověděl mu bez emoce Izuku a snažil se kolem něj projít ale Bakugou ho nepustil. ,,ale notak kam ten spěch!? Pojď něco ti ukážu" podal mu svoji ruku kterou Izuku přijal teda rozhodoval se. Bakugou vedl Izuka do svého auta a když jeli chvíli už se Izuku začínal vyptávat. ,,kam to vlastně jedeme?" Už se mu naháněl strach. ,,neboj se semnou jsi safe." ,,nemůžu ti věřit.. neznám tě vlastně ani nevím proč jsem do toho auta sedl!" Začal vyšilovat snad ještě víc než nikdy jindy. ,,sakra seď v klidu! Nebo se ti něco stane!" Napomenul ho Bakugou a Izuku poslechl. Když vyjeli z města začínalo to být hodně napínavý. ,,už je ti teplo?" Zeptal se Bakugou chlapce který byl strachy bez sebe. ,,jo už jo." Izuku se Nahnul aby vypl topení a Bakugou udělal to sami.. jejich ruce se dotkly a oba si chvíli hleděli do očí.  ,,proč jsi tak studený!?" ,,jen tak Izuku a teď už mlč jsme tady." Obeznámil ho a ukázal za palác někde za městem Izuku tomuhle nechtěl věřit. ,,tohle je tvoje?" ,,no jasně že ne tady bydlí moje rodiče." Odpověděl Bakugou a odemkl Dveře a hned ho přivítali rodiče. Ty taky nevypadali normálně. ,,synů nás" řekla matka Bakugoua a přišla ho obejmout. Izuku ještě stal mezi dveřmi. ,,vypadají jak Adamsova rodina " řek si pro sebe ale někdo to stejně slyšel. ,,říkal jsi něco?" ,,Aaaaa" Izuku přiběhl k Bakugouvi a skočil na něj. ,,klid tohle je moje Toga moje sestřenka" odpověděl mu Bakugou a Izuku seskočil z něj. ,,emm no ber to jako test důvěry" řekl Izuku a urovnal si školní uniformu. ,,mami a tati tohle je Izuku" seznámil je a Izuku zdvořile pozdravil když jim podal ruku s úsměvem mu ji přijali. ,,zlato bude s námi Izuku obědvat?" Usmála se na svého syna který stál před ní. ,,ne děkuju ale už jsem jedl takže nemám hlad" zalhal aby se nemusel v nucovat.

V pokoji Bakugoua.

,,tak tohle je moje komnata." Řek mu a Izuku kývl na náznak že rozumí. ,,proč jsi mě sem vlastně vzal? Neznáme se ani tři dny, však jsem divný nikdo se semnou nechce bavit a radši se mi vyhýbá obloukem.. takže se tě ptám proč Bakugou??" Sedl si na křeslo a upřímně se mu podíval do očí. ,,na svých cestách jsem poznal hodně divných věci a aby bylo jasno nebylo to nic moc krásný.. ale když ty říkáš že jsi divný.. já ti aspoň můžu říct že jsi ale krásně divný.." usmál se a položil si bundu. ,,mám otázku.." zeptal se kluk se zelenými vlasy. ,,jen se ptej." ,,co si pod pojmem dokonalý představuješ?" Napínal uši aby vše slyšel. ,,Tebe." Odpověděl a Izuku se zarazil. ,,co? Co-coze?" Řek kluk nervózně. ,,věděl jsem že přijdeš Všichni to tady věděli.. vím že mi nevěříš že jsem upír fajn nechám tě v tom ale pravda je úplně někde jinde." Izuka napadla úžasná věc. ,,když mi něco ukážeš možná ti úvěrim " Bakugouvi se rozsvítily oči jako nikdy jindy. ,,a co by jsi chtěl vidět!?" ,,to je na tobě" Bakugou si stoupl a předvedl superrychlost. Izuku chvíli jen bez slova zíral až se Bakugou začal obávat. ,,vylekal jsem tě?" ,,AAAAAAAAA!" Izuku zapištěl a všichni přiběhli ale to co uviděli jim vyrazilo dech. ,,děláš si prdel!? To bylo úžasný!" Začal skákat jak malé dítě. Bakugoua to velice zaskočilo a hlavně překvapilo nečekal takovou reakci. ,,umíš ještě něco!?????" Radoval se Izuku. Vždycky si Izuku přál mít za kámoše upíra. ,,já toho umím.." odpověděl zaskočeně Bakugou a všichni co malém vyrazili dveře se radši odklidili zpátky dolů.
,,ukaaaaaa pjosímmmm" udělal psí oči a Bakugou si povzdechl. ,,dobře naskoč mi na záda ale drž se pevně." Izuku tak učinil a pořádně se přilepil na jeho záda. Bakugou se rozeběhl a vyskočil z okna a skočil na strom. Když už bylo lítání až až tak Bakugou zastavil u krásného modrého moře. Když už jen tak odpočívali začal mluvit kluk se smaragdovými oči. ,,ty Baku??" ,,Hmm??" Nejmladší kluk se překulil na břicho aby viděl na krásného kluka co leží po jehom boku. ,,jak to že si lidi nevšimnou že jsi upír? Přeci upíři nemůžou na sluníčko.." ,,tohle je jen mitus. Na slunce můžu normálně jen někdy je to hodně komplikované." Odpověděl a Izuku přikývl. ,,a jsou tady i jiné upíři než ty a tvoje rodina?" Zajímalo ho to. ,,moc se vyptáváš, ale ano jsou.." ,,ale ty nám ublížit nemůžou že ne?" Zeptal se. Ne že by se malý kluk bál upírů ale nikdy nechce aby se někomu něco stalo. ,,sice jsem král všech upírů. Ale je tu pár jedinců co si řekli že krále nepotřebují.. takže ano ve vašem městě nebo tak úplně bezpečno. Ale neboj se nedovolím aby se ti něco stalo." Mírně se usmál. ,,ale co mojí přátelé!?" ,,jak už jsem říkal Izuku nedovolím aby se ti nebo někomu jinému něco stalo dobře?" Izuku přikývl a lehl si zpátky na záda.

_______________________________

Ahoj! Přeji veselé vánoce!!💜💜💜
Užijte si je 😍🙈