Otočila jsem hlavu za hlasy. By to Lucas a.. Andrew. Zaměřila jsem se zpět na knihu, aby to nevypadalo, že je pozoruju. Po chvíli už tu bylo ticho a nikoho jsem neslyšela. Byla jsem ráda, ne proto, že bych je nechtěla vidět, ale prostě mám ráda chvilky, kdy jsem sama, můžu přemýšlet, číst si nebo poslouchat písničky. Otočila jsem na další stránku knihy. Uvědomila jsem si ale, že bych mohla poslat nějakou fotku mámě, protože jsem jí ještě žádnou neposlala, a myslím, že by tuhle nádheru měla vidět. Vyhrabala jsem z tašky mobil, najela do foťáku a namířila na moře. Trochu jsem to zaostřila. Najednou jsem ucítila něčí ruce na mém pase. Zapištěla jsem a odhodila mobil do písku. Bleskově jsem se otočila a tomu člověku dala pěstí. ,,Proboha, Maeve, co to děláš?," zakřičel na mě můj bratr. ,,Lucasi, vy jste fakt idioti, víte vůbec, jak jsem se lekla, Bože," zakřičela jsem naštvaně, zatímco Andrew seděl v písku a držel si tvář, do které jsem ho praštila. Lucas přešel k Andrewovi a sundal mu ruku z jeho tváře. ,,No, sestro, ty se teda nezdáš, kdo by to řekl, že máš takovou ránu." Vytřeštila jsem na Lucase oči a podívala se Andrewa. Tvář měl rudou a kůži v jednom místě natrženou, takže mu z toho tekla krev. ,,Bolí to moc?," zeptala jsem se se svraštěným obočím Andrewa. ,,Nějak to přežiju, ale za ten pohled, jak jsi nadskočila mi to stálo," zasmál se. ,,Hahaha, moc vtipné, mám ti natáhnout ještě jednu?"
Všichni tři jsme došli k nám domů. Automaticky jsem šla k sobě do pokoje a oni dva za mnou. ,,Sedni si," přikázala jsem Andrewovi a ukázala na mou postel. Otočila jsem se směrem na Lucase. ,,Doneseš, prosím, nějaký led?" ,,Jasně, hned jsem zpátky," odběhnul z pokoje. Vešla jsem do koupeny a ve skříňce pod umyvadlem jsem začala hledat lékárničku, ve které je desinfekce. Položila jsem ji na postel, otevřela a začala z ní vytahovat potřebné věci. ,,Podle toho, kolik těch věcí vytahuješ, bych si myslel, že se připravuješ na transplantaci," uchechtnul se. ,,Moc bych se nesmála, za chvíli se ukáže, jestli máš koule," ušklíbla jsem se a došla do koupelny ještě pro kapesník namočený vodou.
Po chvíli jsem se vrátila a zastavila se před ním, zrovna si prohlížel tu fotku, která ležela na mém nočním stolku. ,,To jsi, ty s Lucasem a rodičema?" Kývla jsem. ,,Jo." Rukou jsem mu otočila obličej ke mně, protože měl pořád hlavu otočenou k té fotce. Začala jsem mu kapesníkem otírat krev z tváře. ,,Rozvedli se, když mi bylo šest," řekla jsem nepřítomně a odešla vyhodil ten kapesník. ,,Máš oči po tátovi," hlavu měl zase otočenou k té fotce. ,,Vždycky jsem chtěla mít modré, ty jsou podle mě nejkrásnější." ,,Jsou hezké, ale četl jsem, že je mají lidi, kteří mají málo pigmentu. Nejvíce mají ti s hnědýma." ,,Zajímavá úvaha, ale teď bys měl radši zavřít oči, ať tu desinfekci nemáš všude," pronesla jsem hledala v lékárničce ještě náplasti. ,,Věděl jsi, že jako desinfekce působí i med?," nastříkala jsem mu na ránu desinfekci. Opravdu se snažil, abych nepoznala, že ho to nejspíš dost štípe, ale jeho výraz mluvil za vše. Musela jsem se zasmát. ,,Skoro hotovo, hrdino, to nejhorší už máš za sebou." ,,Nesměj se." Zakroutila jsem hlavou. ,,Nebo co?," postavil se a já jsem musela zaklonit hlavu, abych mu viděla do obličeje. Chvíli jsme se jeden druhému dívali do očí, když v tom vtrhl do pokoje Lucas s ledem. Rychle jsem od Andrewa odstoupila a prohrábla si vlasy. ,,Ehm, neruším?," stál celkem zaražený Lucas ve dveřích a těkal pohledem mezi mnou a Andrewem. ,,Ne, vůbec, jdeš jako na zavolanou. Potřebuju ten led," přešla jsem k Lucasovi, vzala si od něj led a hodila ho Andrewovi. ,,Chvíli si to chlaď." Mezitím jsem uklidila ostatní věci zpátky do lékárničky a odnesla ji zpátky do koupelny. Pak už jsem mu to jen v rychlosti zalepila. Sama nechápu, co to mělo znamenat. A co by se stalo kdyby nepřišel Lucas.
S menším zpožděním, ale je to tady. Děkuju moc za přečtení. Už jsem si vytvořila systém, takže bych Vám jen chtěla říct, že kapitoly budou vycházet každou středu a pátek. Mám Vás ráda. S láskou, - S.
ČTEŠ
The summer we met
RomanceHii, vítám Tě u mého historicky prvního příběhu. Doufám, se Ti bude líbit a to hlavní, že Tě bude bavit. S láskou, - S. Maeve je sedmnáctiletá holka z amerického Seattlu, která se musí přestěhovat ke svému otci do Barcelony. Nemá s ním příliš dobrý...