hledám
neznám a vše dám
za pohled do tvé tváře
při pokleku u jezera
v němž měsíční záře
odhaluje naše těla
jak svíjí se navzájem
a vyměňují si snáře
odletělas'
a pusto zbylo samé
stojany polámané
na nichž noty stály kdysi
kolikrát jsem se v mlčenlivost zařek
ale ty ani nejsi na dopisy
tak když uslyšíš jednou nářek
pohlédni do té tváře mojí
jsou věci co mě dohromady pojí
a jiné co mě vážou
zvládnu leccos ale život dvojí
ten žít nedokážu
a chci naleznout tě znovu
osiřelou vdovu
vždy vděčnou, laskavou
věčnou
