Jemně ji palcem pohladím. Mezitím se levou rukou podpíram . Koukám ji do očí a pak na rty . Nedokážu popsat pocit když se jí dívám do očí....
______
Hannah
Koukám mu do jeho očí. Co si mám myslet je to mojí matky budoucí manžel. Jeho jemná ruka je na mé tváři. Musím být Rudá až na zadku. Všimnu si že mi pohledem jezdí mezi rty a očí. Semknu rty do rovné čáry a polknu. Poté je vrátím do povodni podoby . Cítím jeho dech na mé tváři . Chybí jen kousek aby se dotkl mých rtů. Když v tom uslyším matky hlas v dály . "Zlato? Jsi tam!?" Křičí. Netuším jestli volá na mě nebo na Toma.. Ale nevadí. Kouknu na Toma. Vypadá vyděšeně. "Zlatíčko Tomíku nebyl jsi v postýlce. Maminka se bála!" Zavolá a já si stoupnu. "Jdi blíže kní ať o tomhle místě neví." Řeknu. A pak hned odejdu za nejbližší strom. Počkám až Tom odejde tak sepak vrátím na své místo na kopci . Sednu si spádky a koukám na město.
Po nějaké době se seberu a zajdu do kuchyně si pro jablko a pak do svého pokoje kde jablko sním a pak zalehnu a s klidem usnu.. Nevím kolik je ale vzbudila jsem se. Slyším jak matka na Toma řve. Jsem na ní naštvaná. Řve po něm bezdůvodně! Vstanu a přejdu ke skříni kde mám schovanou flašku vodky..
Tom
Právě mě Uršula vede do mého pokoje. "Co jsi tam dělal?" Zeptá se a já si sednu na svojí postel. "Šel jsem se projít" špitnu. "Teď?" " No?" "Nebudeš tak pozdě chodit ven. Navíc sám!" Řekne a odejde . Jen si povzdechnu . Kežby věděla že jsem byl s její kurva sexy dcerou! Zalehnu do postele a skouším usnout. Ale nemůžu. Nevím proč. Přemýšlím nad tím co by se stalo kdyby nás Uršula nevyrušila. Políbil by jsme se? Nebo by jsi uvědomila že je to špatně? To už se nedozvím. Asi ne. "Spíš?" Zašeptá někdo. Dělám že spím protože nevím kdo to je. Osoba zavře dveře a mě jediný co zbývá je se modlit že to není Uršula. Slyším jak pod osobou praskne podlaha. Pak se vedle mě prohne madračka . "Spíš?" Zeptá se znovu někdo vedle mě. Někdo položí ruku na mé rameno a jemně mě hladí. "Miluju tě" Zašeptá ta osoba. A já ztuhnu..Pak slyším jak si ta osoba lehla a nic nedělala. Takže usla. Potichu se otočím čelem k osobě. A kouknu . Je to Hann?! Co to!?....
