Sedim tu asi 10 minut když se otevřou dveře. Dveře které jackob nezavřel. Kouknu na dveře a všimnu si Toma. Ten mi tu úplně nechyběl....
______
~Flashback~
,,pojď sem Hanno!" Zavolá moje matka. Doběhnu jemným krokem. Do obývacího pokoje. ,,tady je moje jediná dcera" pohladí mě po mých blond dlouhých vlasech. Svoje ruce jemně opřu o sukni mých modrých šatů. ,,copak máti?" Zeptám se zvědavostí. ,,za pár let .... z tebe bude bojovnice." Zasměje a sahne do šuplíku. Ve kterým se chvilku přehrábuje. Ale nakonec vytáhne pistol. Můj úsměv hned zmizí. ,,to je můj dárek. Pro moji dcerušku. Které je dnes 8 let" usměje a do ruk mi vloží pistol.
,,a... a proč?" Zeptám se zmateně když si prohlížím těžkou zbraň která je teď v mých rukách. ,,uvidíš" chytne mě za ruku a vede mě do sklepa. ,,máti.. tam ja-ja nechci" sklepů se bojím. Hlavně od té doby co tam. Otec zavíral bratra. jako trest. ,,ticho!" Řekne a vleče mě do sklepa sejdeme schody a pak máti otevře ještě jedny dveře. Když vejdu do místnosti.
Těžké dveře se zavřou. Rozhlednu se po místnosti a všimnu si bratra. ,,co tu dělá?"Zeptá se s šokem. A když si všimne mé zbraně ztuhne. ,,matko! Proč má pistol! Je to jen malá holka!" Vyjede na ní bratr. ,,si stejný jak otec. Srab." Zavrčí na mého bratra spět. Já tam jen stojím a snažím se nemyslet na všechny pavouky co tu jsou.
,,Hann polož tu zbraň beruško" Řekne bratr který se snaží být silný. ,,ani náhodou!" Zavrčí matka. Nahnu se a chci pistol položit. A poslechnout bratra. ,,přesně princezno.. takhle. Šikovná" říká potichu bratr když uslyší jak dopadla pistol na zem. ,,ne Vem tu pistol!" Řekne matka a já se na ní podívám. ,,proč?" Zeptám se tak nechápavě. Ale co mám jiného dělat. Je mi jen 8 let jsem mála holka. ,,princezno. Pojď ke mě. Rozevře můj bratr své ruce. Pomalým jemným krokem dojdu před něj. ,,stůj!"Ozve se matka. Stuhnu a podívám se na ní.
,,pojď princezno" Řekne můj bratr a ignoruje matku. Dojdu k němu. A on mě obejme. ,,všechno nejlepší princezno" Zašeptá a do ruky mi da růžovi kapesný nůž. Podívám se na něj. ,,je to naše tajemství. Pro tvojí bezpečnost. " vysvětlí když nepochopím proč mi dává nůž. Ještě silněji ho obejmu. ,,mám tě ráda" Řeknu mu. ,,já tebe princezno" Zašeptá a já si všimnu že pláče. ,,proč pláčeš?" Zeptám se . On mě pohladí po hlavě a druhou rukou si utře slzy . ,,zvládneš to" Zašeptá a políbí mě na tvar.
Než se stihnu zeptat jak to myslel uslyším výstřel. Leknu se a naskočím . Otočím se na matku která drží pistol v ruce. A je naštvaná .. nožík rychle dám
d
o kapsy co mám v šatech. A bleskově kouknu na bratra. Který s malou známkou života leží v kaluži krve. Spadnu na kolena a rozbrečím se. ,,je to tvoje vina" Řekne matka a poté odejde. Chytnu bratrovu ránu ze které teče krev. Snažím se jí ucpat. ,,nech to princezno" vydechne a párkrát u toho sykne bolestí.
,,nenene nesmíš umřít" brečím a snažím. Se mu pomoc. ,,dobře. Nožík.. a skus princezno vytáhnout kulku" Zašeptá. Je vidět že nechce . Ale já nesmím dovolit aby jediný člověk kterému věřím odešel.
Vytáhnu nožík a jdu k jeho raně. Pomalu se snažím kulku vyhrabat. Jelikož je v jeho břiše snažím se nic nezničit. A nepoškodit. Pomalu kulku výtahnu a zahodím. Ránu rychle zakryju kouskem jeho šátku. ,,dobře. Teď. Musíš pro dezinfekci. A pro nějakého člověk. Pro Jimmyho. Prosím" ,,n-nemůžu tě tu nechat" ,,zvládnu to věř mi princezno" Řekne a položí svojí ruku na mojí. Na tu kterou mám položenou na jeho zranění. Skusím se usmát. A rychle vstanu a otevřu vší silou ty velké železné dveře. Trochu zavržou. Ale pak rychle proklouznu. A vyběhnu schody . Pak otevřu ještě jedny ale to už jsou dřevěné dveře a to už se objevím na naší chodbě
Bezmyšlenkovitě běžím do pokoje pro hosty . Kde stopro najdu Jimmyho. Bratra nejlepšího kamaráda. Vyběhnu rychle schody a bez klepání vpadnu do místnosti. Jimmy se lekne . Sedí u počítače a hned jak vstoupím vypne plošinu. A natáhne si kalhoty. ,,c-co tu.. doprdele děláš!?" Vyjedne když si zapne kalhoty. ,,ja-já... Ricky.. on.. střelba matka.... sklep. Bratr.... Smrt.." vykoktám a Jimmy hned vstane a běží do sklepa. Já ho nasleduju ....
