11. we are... what we are?

17 3 1
                                    

,,ja-já... Ricky.. on.. střelba matka.... sklep. Bratr.... Smrt.." vykoktám a Jimmy hned vstane a běží do sklepa. Já ho nasleduju ....

_____

,,kde máš mamku?" Zeptá se Tom který bez klepání vejde do mého pokoje. ,,naučili tě klepat?" Zeptám a znuděně přetočím očima.  On Hned vejde do mého pokoje a zavře dveře. Dojde ke a já si konečně sednu. ,,no tak nebuď naštvaná" pohladí mě po tváří ,,nejsem" odfrknu.  ,,ale jsi" Řekne škadlivím tónem.  Nestihnu nic říct a hned mě políbí.  Jakoby ze mě lehká naštvanost odešla. Když se dotáhne usmívá se. ,,no co?" Zeptám se když mě to zase začne štvát.  ,,nic ty trdlo" zasměje se. ,,neříkej mi tak"reknu na oko uraženě..

,,jak? Trdlo?" Culí se na mě Tom. ,,presne tak" Řeknu když se tom začne procházet po mem pokoji. A Skoumal každý kout pokoje. Jakoby ho viděl poprvé. ,,v noci jsem si toho nevšiml" ukáže na obraz který jsem před pár lety malovala.
,,jasně když jsi tu jen v noci." Zasmeju se. On se na mě na oko urazene podívá.  A dojde ke. Posadí se a chytne moji ruku do jeho. ,,už se těším až budeme přes den jen mi dva" Zašeptá mi do ucha a políbí mě do vlasu. Usmeju se. ,,tohle dělej častěji" usměje se. ,,ticho" odfrknu a zasmeju se. Tom mě obejme kolem ramen. ,,kdy dojede?" Zeptám se. ,,za asi 2 hodiny" povzdechne si. A svoji ruku z mého ramene sunda. Tváři se docela sklamane . ,,hej" zduchnu ho do ramene.  A snažím se smát. ,,ty jsi pako" políbí mě na temeno hlavy. A teď už se usmívá i on. ,,jak dlouho to bude ještě trvat?" Zeptám se s povzdechem. ,,co?" Podívá se na me. ,,schovávani.. před moji matkou" podívá se na me. A ja na něj. ,,princezno... ja..." povzdechne si. Oba víme že to matce říct nemůžeme.  Zabila by mě i jeho. Tom kouká ja své nohy . ,,hej" Řeknu a jemně .

Chytnu jeho tvář do mé ruky a pohladím ho. ,,bude to v pohode" usměju se na něj. Hned mi úsměv oplatí. Sednu si na jeho klín. A vtisknu mu polibek. Když se odtáhnu usmívám se. On mi hned položí ruku na moji tvář a palcem mě po ní hladí. ,,jsi krasná" Zašeptá mi do ouška. Cítím jak ve mě stoupá teplo. A podle mě to jde vidět i na mojich tvářích. Mezitím co se zabývám mýma myšlenkama.  Mi na krku přestanou vlhké rty. Které mi ani jedno místo na krku nenechají suché. Zakloním hlavu tak aby k mému krku měl lepší přístup.

Přisaje se na můj krk. Užívám si poslední Chvilky toho že jsme sami. Každá sekunda sním utíká rychle. Tak moc rychle až to bolí. Protože ani ne za 2 hodiny. Už tu nebude. Bude muset poslouchat matky kecy. Kolikrát jí mám chuť vlepit takovou facku když na Toma mluví hnusně. Jenže se musím chovat jako dcera. Dcera mé matky. A nevlastní dcera mého... mého.. 

Já vlastně nevím co jsme. Neřekl že spolu chodíme. Ale zase. Ja nevim. Prostě se musím k nim chovat slušně.  Jako k rodičům. Jak k Tomovi tak k matce..

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 08 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

don't tell him.. he already figured it out ....//Tom Kautliz//TH Kde žijí příběhy. Začni objevovat