Ona se smála
V jeho hvězdách ležela
oheň hvězd na jeho kůži hasila
polibek černou dírou mu posílá
hvězd zář pomalu zhasíná.
On se jí do očí smál
s její rtami si hrál,
že spadne z mléčné dráhy se bál
s ní po kometách tancoval
Lunou věčnou dále ji líbal.
,,Dej mi víc, všechny hvězdy mi nestačí
polární medvěd za mnou září kráčí,
ale mé srdce o jiné si křičí
o tvou lásku v temnotě potichu si brečí."
,, Nemůžu já dát ti víc, celá Luna patří nám
díval jsem se na ni tak sám
viděl jsem ji v Tobě
nemůžu dát víc, máš to vše pro sebe
neumím milovat jen Tebe
si součástí mého nebe."
Brečí malá, brečí hvězda
z polárních září její vlastní zahrada.
,,Dal mi vše co na mých očích viděl
a místo andělských křídel
viděl ve mě svou Lunu
bez jeho lásky jak hvězda zhasnu
s jeho nebem splynu
zamiluju se znova za splnu
v jeho barvách zahynu."
Chodí pořád kolem ní
s planetárními mlhami ji nahání
květmi to kolem zavání
upadne do hlubokého spánku, je v ní.
Našla cestu za jeho duší
páli se na jeho kůži
našla cestu za jeho láskou
za jeho nejkrásnější Lunou
myslela si, že spolu navěky budou
v očích Luny touhou zahynou.
Našla cestu květinami
našla cestu jeho záhradami
běžela spolu s hvězdami
ztrácela se s barvami polárními.
Držel ji pod Lunou, líbal ji věčně
nemiloval ji,ale byla to láska, skutečně
bolí ji žebra, topí ji v hmlovině
a v té hvězdné krovině
ve květinové rovině
v sladkém mléčném závině
láskou ji zabije.
Viděl v ní Lunu a nebyla to ona
galaxiemi občas pořád stoná
a hvězda jedna i druhá ji bodá
bílá to v jejich očích voda
Luně ona si ho nedá.
Chtěla jeho lásku k Luně
chtěla jeho jara vůně
chtěla jeho polibek déle
seděla za Lunou na slunečné skále
brečí pro něj mrtvá dále.
Děkuje za květy všech světů
za všechny jeho vůně podobné jejímu květu
děkuje za jeho polibky
za jeho něžné doteky
za jeho barevné třpytivé řeky
a její vděčné skřeky
volají ho k ní
jeho nádech životem voní
políbí ji a její srdce zvoní.
Nemiluje Lunu a její zář
chtěl vidět přes ty hvězdy mou uplakanou tvář
medvědi křičí jakej jsi lhář
mou lásku v nebesích nadále si ztřeš.
Patří nám nebe, celé to nebesa
černými dírami plného pralesa
ona nezabije sa.
Líbá ho v posledním světle Luny
polární to studené vlny
jejich srdce hřejí
všechny hvězdy jim to přejí
nejvíc na světě se milují.
