Kohoutova Subinka

3. mise - zasedací pořádek

Celé pondělí byla Anča nervozní. Hned první hodinu, když měla 2.B češtinu, Anča pracně sepisovala zasedací pořádek pro pana Kořínka. Měla v plánu se do jeho kabinetu zastavit až po vyučování. O malých přestávkách by to nestihla a o velké chtěla jíst. Rozhodně nechtěla v kabinetě Kořena trávit víc času než musela. Věděla že po vyučování se může vymluvit na brigádu, kdyby Kořen náhodou chtěl aby se zdržela. 

Každou další hodinu se Ančina nervozita stupňovala. Pořád musela myslet na to, proč si Kořen vybral zrovna ji. Když se se svým problémem svěřila její spolusedící Kačce, dostala odpověd, že to jen moc overthinkuje ,,Třeba tě chce mrdat," dělala si z ní prdel Kačka. Anča se smála s ní, ale v hlouby duše se toho trochu obávala. Přece jen, mladý kantorje dostatečně divný na to, aby to byla pravda. 

Poslední hodina, angličtina, byla nekonečná. Malá tmavovláska musela neustále přemýšlet nad tím co se po hodině stane v kabinetě učitele Kořínka. Nepomáhala jí ani Linda, která jí to neustále připomínala a vymýšlela konspirační teorie od únosu až po vydírání a znásilnění. 

Když zazvonil zvonek a ukončil tak poslední vyučovací hodinu toho dne, na Anču dolehla panika a stres. Chvíli si myslela, že bude zvracet, a to hlavně kvůli Lindě, která ji svými konspiračními teoriemi, které do podrobna popisovala, znechutila. Celou hodinu byla trpasličí dívka nucena si představovat, jak nad ní pan Kořínek onanuje ve sprše. Linda slíbila Anče že jí jako omluvu doprovodí ke kabinetu. Alespoň něco. 

Když dorazily ke Kořenově kabinetu Linda Anču opustila. Už od začátku ájiny se jí chtělo čůrat, už to nemohla vydržet. Anča nasbírala odvahu, zaklepala na dveře kabinetu a vešla. Už při vstupu zpozorovala učitele, jak sedí u svého stolu s otevřeným notebookem, sluchátky na hlavě a rukou pod stolem. Jen co si Josef Kořínek studentky všiml, zavřel počítač, sundal si sluchátka a vyndal ruku z pod stolu. Na tváři měl pohled bez emocí, pouze ten jeho podivný, mírný úsměv.

..Slečno Isínhemrová, už sem myslel že nedorazíte. "Usmál se Kořen na Anču. Ta se nervozně zahyhňala. Eisenhammerová, kohoute, pomyslela si. Po tom, co předtím viděla, nechtěla ani náhodou jít blíž k němu ani k jeho stolu, ale neměla úplně na vybranou. Kořen seděl na židli s nataženou rukou směrem k ní a žádal si svůj zasedací pořádek. Anča se tedy přemohla a vydala se k němu.

Jen co se Kořenovi dostal zasedací pořádek do rukou, hodil po Anče sideeye  ,,co je to za škrabopis?" položil rozvrh na stůl. Anča se zděsila. ,,já vám to klidně přečtu," řekla rychle ve snaze to nějak zachránit. Kořen zakroutil hlavou. ,,to mi bude prd platný, když to budu potřebovat v hodině. Anča se nervozně usmála a nabídla učiteli, že ten rozvrh napíše znovu. Kořen se její nabídce zasmál a naznačil Anče, aby šla blíž. Anča ho poslechla a přicupkala k němu. Pan Kořínek si Anču posadil na klín, držel ji za boky, aby mu neutekla. Anča na své řiti cítila Kořenův tvrdý úd. Nevěděla co má dělat, nejhorší bylo, že jí to do určité míry přišlo atraktivní. 

,,Nic přepisovat nemusíš," zašeptal jí do ouška. Anča se zachvěla. Kořen jí po chvíli nechal slízt z jeho klín. Jen co se na něj Anča ohlídla, viděla, jak jsou mu kalhoty ted těsné, v určitých místech. Kořen se s ní rozloučil a povolil jí jít na oběd. Když Anča vyšla z kabinetu, hned si všimla Lindy stojící opodál. ,,To mi neuvěříš, co se právě stalo,"