Prolog

20 0 0
                                    


Všude přede mnou vidím jenom šerý les, stromy jsou opadané do posledního listu. Jediné co vyniká je cestička ze štěrku a písku pod mýma nohama, vedoucí bůh ví kam.

Nejistota a nervozita koluje mým tělem snad ještě rychleji než adrenalin. „Jak jsem se tu objevil?" tahle otázka mi hlavou hrála stále dokola, ale byla zastíněna zvuky křupání všude kolem mě...

Vydal jsem se pomaličku po cestě vpřed, směrem od toho křupání. Po chvíli jsem již nic neslyšel, co mě spíše překvapilo bylo blikající světýlko nedaleko přede mnou.

Hlavou mi projížděla jedna otázka za druhou, ale moje zvědavost vyhrála a než jsem se nadál byl jsem skoro u něho.

Čím jsem byl blíž, tím více jsem rozeznával světýlko.."je to snad...VENIX?"

V tu dobu mi někdo poklepal na rameno, než jsem se stihl otočit....

SektaKde žijí příběhy. Začni objevovat