Sekta

Zjevení

Vašek se pomalu otočil za zvukem. Slyšel identické kčupání, jako v tom snu. Měl nahnáno jak debil.

Přiblížil se směrem, odkud zvuk vycházel, snažící se najít zdroj. Jakmile zašel za roh, uzřel něco, čemu nechtěl věřit.

Na konci ulice, do které právě vstoupil stála černá silueta, která měla minimálně 3 metry. Od hlavy siluety začalo blikat světýlko.

„Doprdele" řekl si Vašek „to je to samé světýlko jako z toho snu"

Jak mu adrenalin naletěl do mozku, instantně vystřízlivěl, ovšem nevěděl zda má odvahu na další krok blíž k siluetě, nebo zda má spíše utéct.

Rozhodl se ale rychleji než čekal, otočil se zpět do ulice ze které přišel a vydal se během pryč od siluety.

V tu ránu narazil do siluety obřího muže...

„JeBe Ti VaŠkU?" ozval se povědomý hlas

Když se Václav podíval pořádně, rozeznal ve tmě Šimona

„Tyvole Šimone, já se asi posral", ale ihned si vzpomněl na tu siluetu za rohem, ohlédl se za ní.

Ulice ale byla prázdná, jako by tam nikdy nic nebylo.

Vašek po chvilku pokecal s Šimonem. Vše vypadalo na normální pokec, než mu Šimon řekl jednu zdrcující věc.

„Hele, bude to asi znít šíleně, ale Káca mi včera říkal na discordu o vašich snech a...."

„a co pičo?" odvětil Veny

„A pár let zpátky, se něco podobného stalo mému známému. Vyprávěl mi furt o těchto snech až jednou se nevrátil domů, neodepisoval..nic. Od tý doby jsem ho neviděl."

To Vaška hodně vystrašilo. Až si strachem ani nedokázal sáhnout do kapsy pro puk. OVŠEM, pak mu najel do hlavy samozvaný Mámvpičismus a položil otázku Šimonovi.

„A co tu vůbec děláš? Tos mi jenom přišel tohle říct až děsivě před barák?"

„nene" odvětil Šimon „šel jsem od Terky, a najednou jsem tě tu viděl úchylně civět za roh"

„Každopádně to leavuju, zachvilku mi jede bud do Dubnýho, tak zdar!"

Jakmile se rozloučili, Vašek šel domů a opět celou noc strávil přemýšlením nad tím snem, nad tou...iluzí?... a nad tím, zda ho potká stejný osud, jako Šimonovo kamaráda...