Vždycky to byl on

4.

Když jsem jela cestou od Beth byla jsem už totálně unavená a jediné na co jsem v tu chvíli myslela byla postel. Moje pohodlná, teplá a velká postel. Už jsem vjížděla na naší příjezdovou cestu, když jsem se zarazila. Naše normálně poloprázdná a klidná ulice byla najednou přeplněná cizími auty a celý dům svítil a blikal. Nehledě na ten otravný zvuk těch přiblblých kráv, který byl slyšet až do uzavřeného auta. To fakt nedám. Naštvaná jsem vylezla z auta a prodrala se do domu. Supěla jsem vzteky a hledala toho co to má na svědomí. Mého zazraceného bratra. Nemusela jsem hledat dlouho, protože Jess si hezky trůnil na naší kuchyňské lince spolu s Amandou, mojí spolužačkou, a ocucávali se. Rázovala sem si to k nim.
"Co to do prdele děláš?!"
Snažila jsem se překřiknout hudbu. Na chvíli ztuhl a hned se od Amandy odtrhl. Koukl se  na mě a jen protočil očima. Bože ten mě tak štval.
"Nedělej z toho takový drama ježíš".
Zatnula jsem naštvaně čelist.
"Jaký drama? Jsem unavená a chci se jít normálně domů v klidu vyspat, jenže nemůžu ty idiote!" Zavřeštěla sem a on jen znovu protočil očima. Měla jsem ho tak akorát dost a tak jsem se se slovy: "Ať jsou do hodiny všichni pryč" otočila a odešla nahoru do svého pokoje.
   Cestou jsem narážela snad do všech těch pitomců co nebyli ani schopni mi uhnout z cesty. Dokonce mě cestou i někdo polil pivem. Jak já jsem nesnášela večírky u nás doma. Už jsem stála před svým pokojem a malinko znejistila, protože jsem uslyšela šeptání místních dilin, které nesměly chybět u ničeho. Proto jsem to hodila za hlavu a s trhnutím otevřela dveře do své ložnice a u prahu ztuhla. Co to sakra?! Přímo v mé posteli si to zrovna rozdával zasraný Cole a nějaká brunetka. PŘÍMO V MOJÍ POSTELI! NA MÉM PROSTĚRADLE SAKRA! Mojí dekou jí dokonce převázal ruce a držel jí je zatímco přirážel. Kdybych ho neznala myslela bych si, že o mě neví, ale věděla jsem, že Colovi to bylo prostě jenom jedno a chtěl si dokončit to svoje. To mně bylo mimochodem taky úplně jedno.
"Vypadněte kurva z mojí postele a hned!" Zařvala jsem na ně a v duchu se ušklíbla nad tím jak sebou bruneta trhla. Kolem sebe jsem slyšela čím dál  více šepotu a to mě vytáčelo. Otočila jsem se a zabouchla dveře. Poslední co jsem viděla bylo, jak bruneta vyskočila a začala se oblíkat.
   Dnešek opravdu nemohl být horší. A přesně s touhle myšlenkou jsem se vydala dolů si alespoň nalít pivo. Míjela jsem cestou spoustu neznámých tváří až jsem periferním vidění utkvěla na jednom povědomém obličeji. Bylo vidět, že daný se také zasekl a podíval se na mě. Celou dobu de dost mračil, ale najednou se mu po obličeji rozlil krásný a široký úsměv. Jo byl to on, ten Willson z party, na které jsem se omylem ocitla. Ten, za kterého mi snad hodinu v kuse bratr nadával a zdroj mojí hádky s Colem. Co ten tady. Pomalu se vydal ke mně a já se zastavila.
"Ahoj, zrovna jsem si říkal kdy se objevíš" uculil se a prohrábl si své rozcuchané vlasy. To působilo dost lajdácky a mně se to líbilo.
"Co ty tady?" Přešla jsem jeho předešlou otázku a položila tu svou.
"Co by, v Granby se pořádá party, ještě abych chyběl" zasmál se a mně podivně luplo v žaludku.
"A to se nebojíš Jesse?" Podivila jsem se, protože většina lidí by byla teď podělaná strachy.
"Měl bych snad?" Prohodil a svůdně na mě zamrkal. Jo líbil se mi i když jsem věděla, že bratr bude zuřit. Možná i právě proto jsem přijala jeho pozvání na panáka, no a pak už to jelo...

_____________
Takže já se opět hlásím po docela dlouhé době, a za to se omlouvám, s další kapitolou. Dneska nic moc, žádný vzrůšo, ale na to si budeme muset ještě chvíli počkat. Jinak pokusím se už neseknout a příští týden normálně vydám kapitolu.
Doufám, že se líbilo!

Alex