Část 8.

18 1 0
                                    

Asi si šel lehnout do postele ale nevím jestli by to v jeho stavu zvládl.

Hlava mě bolela hodně, protože jsem toho vypila dost.

Nakonec jsem se zvedla a šla se podívat po Petrovi. V ložnici nebyl, v kuchyni taky ne. Prošla jsem snad všechny místnosti. Počkat. Koupelna.

Vešla jsem do koupelny a uviděla Petra spícího o záchodu. "Petře, vstávej."
Řekla jsem potichu a trochu s ním zatřepala.

"Mhm." Zamručel. "Petře vstávej!" To už jsem řekla nahlas aby se vzbudil. " Co je? Aa." Řekl a chytl se za hlavu. "Pojď prosimtě nemůžeš spát tady. Jdeme domů." Zvedla jsem ho ale byl těžkej takže mi spadl zpátky na zem.

"Aaau." šla jsem pro bráchu protože sama bych ho neunesla. Seděl na zemi a držel se za hlavu. Kdo by to čekal.
"Brácha pojď mi pomoct s Petrem prosímtě." "Nejduu. Je mi špatněě."

Tak nic no. Budu muset říct někomu jinýmu."Nikuuu. Vstaveeej." "Co jeee?" protřel si oči a sedl si. "Pojď mi pomoct s Petrem. Prosím." "Co mu je?" "Spal u záchoda. Potřebuju ho dotáhnout aspoň k nám domů." Začal se zvedat. A ani se nechytil za hlavu. Asi je zvyklej.

Došli jsme do koupelny a Petr se snažil vstát. Předpokládám že už po několikáté. Nik ho chytl za ramena a šel s ním ke dveřím.

Šla jsem ještě pro Calina ať domů dojdeme společně. Radši.

***

Už jsme konečně dojeli domů. Nik položil Petra na gauč a Calin si zalezl do svého pokoje.

"Díky." poděkovala jsem Nikovi a obejmula jsem ho. On mi objetí opětoval.

***

Dneska se toho moc nedělo. Takový klasický den až na to že mi třeštila hlava že včerejší párty. Petr tu pořád je protože nechci aby někam šel když je pořád v takovém stavu. A navíc mám pocit že je nemocný.

Už je večer a jsem dost unavená. Vzala jsem si z ledničky jogurt a snědla ho. Šla jsem rovnou do sprchy. Potřebovala jsem to.

Po teplé příjemné sprše, ve které jsem byla tak půl hodiny, jsem ulehla do postele. Nemohla jsem usnout i když jsem byla unavená. Myslela jsem na něj...

------------------------------------------------------------

Ahojkyy! Doufám že se kapitola líbila. Je na mě trochu delší ale tak čím delší tím lepší ne? Byla bych ráda za názory v komentech. Děkuju a luv ya all!❤️❤️✌️
379 slov

(pro ty co četli komunitu: kapitola je hodně dlouho předepsaná takže chci vydat aspoň tohle ať vidíte že se aspoň trochu snažím to napravit.)

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Oct 13 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Naděje [STEIN27]Kde žijí příběhy. Začni objevovat