BTS Jednodielovky.

možná osud, kdo ví (YoonJin)

Seděl jsem u počítače. Byl jsem zakoukaný na obrazovku a nevnímal okolí. Měl jsem text. Byl dobrej aspoň mě se líbil. Otevřeli se dveře a dovnitř vešlo něco malého a něco velkého.

„ahoj Sugo" pozdravila mě ta vyšší osoba. Malej mi jenom kývl, vypadal myšlenkami úplně jiné.

„ahoj Name, co ten přívěšek?" Nam se koukl na Jimina. „nech ho pohádal se s Taem tak to špatně nese." Jen jsem kývl že chápu. „Name mám text, ale nemůžu přijít na žádnou melodii která by se k tomu hodila." Nam došel ke mně a opřel se o moje křeslo, aby mi mohl koukat přes rameno. „do kdy to chceš mít hotový?" optal s mě se zájmem. „chtěl jsem nám to dát už za měsíc na vystoupko, tak aby se to Jimin a J-hope naučili." Poklepal si na bradu a kývl že rozumí. „nic já už půjdu slíbil jsem, že dneska pomůžu v kavárně." Zvedl jsem se vzal noťas a odešel.

.

.

.

.

Zase sedím ve studiu a přemýšlím nad dalším songem. Nemá cenu seknout se u jednoho to si zapamatujte. Někdo vtrhl do studia jak velká voda. Otočil jsem se na osoby a hle trpaslík naší skupiny a někdo koho neznám plus Nam. Na všechny jsem se škaredě koukal a mračil se jak sto čertů. „říkal jsem vám hlavně potichu jinak ho naštvete. Jimine jako bys ho neznal." Jmenovaný se otočil na Namjoona a jen pokrčil rameny. „stejně by se mračil tak jako tak." Přestal jsem si všímat Jimina s Namjoonem a zaměřil jsem se na cizí osobu. „ty jsi kdo sem cizinci nesmí" mračil jsem se na něj. Jak jsem se na něj, tak koukal vůbec nebyl ošklivej. Vysokej asi tak jak Namjoon možná o něco menší, roztomilej obličej, široká ramena. No prostě celkem ucházející materiál. „ahoj jsem Seokjin ale stačí Jin." Pousmál se na mě. Jen jsem pokrčil rameny a otočil se zpět ke své práci. Ostatní už si asi taky posedali. Okrajově jsem vnímal že ti tři sedí kolem Namjoona a něco s ním dělají na pc.

Nějak jsem jim nevěnoval pozornost, dokud jsem neuslyšel část svého songu.

„Waiting for you Anpanman
Waiting for you Anpanman

naegen eopsji altongina gapppa
naegen eopsji Super car like Batman
doege meosjin yeongungi nae nangman
but jul su issneun geon ojik Anpan
kkumkkwowassne Hero like Superman
himkkeot ttwieossne haneulnopi bangbang
mureuppak kkajineun geot ttawin duryeopji (anha)
sunsuhan nae eoril jeogui mangsang"

to jsem jim začal věnovat pozornost. Ten Jin si začal broukat nějakou melodii a Nam se k němu přidal až složili celkem ucházející beat.

Nechtěl jsem je poslouchat ale vzhledem k tomu, že ten song patřil mě tak zvědavost byla silnější.

Nechal jsem svůj novej song, songem a otočil jsem se na ty tři.

.

.

.

.

Musím říct, že Jin mi celkem dost pomohl, co se týkalo mého Anpanman songu. Navíc i celkem dobře zpíval. Jen jsem nečekal že když se Jin celkem začlení tak si budu muset zvykat na další lidi. Přišli jeden den s Jinem a Namem. Nemám rad více lidí na malém místě a Nam to ví a stejně je dovedl. Taeho bych ještě překousl přece jen ho znám, je to Jiminův přítel. Ale ten poslední byl nejhlasitější a nejvíc objímal Jina. Prostě mi vadil. (a nééé nebyla to žárlivost).

Všichni se najednou na mě otočili a já je probodl vražedným výrazem. „co je" optal jsem se celkem hnusně. „buď aspoň na Jina milej vymyslel ti beat k písničce." Jen jsem pokrčil rameny jako že beru na vědomí. Co s toho udělat song pro sedm lidí?" koukal na mě štěněcím pohledem Jimin. Koukl jsem na těch šest bo dneska tam byl aji J-Hope mezi nima. Pak jsem se zaměřil na Namjona. „je to na tobě ta songa nemá omezenej počet osob navíc ty jsi vedoucí" hodlal jsem se otočit zpět ke stolu.